Průzkum: Ohledně budoucnosti jsou Češi optimističtější, než je průměr EU

Mezi riziky spojenými s komunikací uváděli Češi například ohrožení svobody projevu, polarizaci společnosti či falešný obsah tvoření umělou inteligencí. Budoucnost EU vidí optimisticky více než polovina Čechů, budoucnost Česka pak asi 70 procent.

Na prvních místech ve výčtu obav, které se týkají bezpečnosti, uváděli Češi nekontrolované migrační toky, kterých se obává 66 procent dotázaných. Průměr zemí EU byl 65 procent. Aktivní konflikty a války v blízkosti EU vysoce znepokojují asi 56 procent Čechů, průměr zemí EU je asi 72 procent. Občané ČR i EU se obávají například i terorismu.

Například dezinformace velmi znepokojují asi 45 procent Čechů, průměr zemí EU je zhruba 70 procent. Zhruba polovina Čechů má obavy z ohrožení svobody projevu, polarizace společnosti, falešného obsahu vytvořeného AI nebo ochrany osobních údajů na internetu.

Asi tři čtvrtiny Čechů souhlasily v průzkumu s tím, že by členské státy EU měly být jednotnější, aby mohly čelit současným globálním výzvám. Podobný podíl českých respondentů souhlasí s tím, že by měla EU mít silnější hlas na mezinárodní úrovni. S tím, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla výzvám čelit, souhlasilo 55 procent Čechů.

„Musíme si uvědomit, že se nacházíme ve světě, který je velice turbulentní v poslední době. Právě ta geopolitická nestabilita nebo minimálně obavy z ní mohou přinášet právě tato data. To znamená jednoznačně zvýšený zájem a požadavek občanů, aby i Evropská unie působila více ochranně vůči jakýmkoliv výzvám, které dnešní doba přináší,“ řekl vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v Praze Jindřich Pietras.

Evropský parlament by se měl podle Čechů přednostně zabývat inflací, rostoucími cenami a životními náklady. Na druhém místě se umístila obrana a bezpečnost EU, na třetím nezávislost EU v průmyslu a energetice.

Pozitivní představu o EU má asi třetina Čechů, průměr zemí unie je 49 procent. Více než 40 procent Čechů vnímá EU neutrálně, asi čtvrtina negativně. Například v Řecku také vnímá EU pozitivně asi třetina občanů, negativně asi 30 procent a neutrálně asi 36 procent. Členství v EU je dobrá věc podle 42 procent Čechů, stejný podíl českých občanů vnímá členství v EU jako ani dobrou, ani špatnou věc.

Asi 57 procent Čechů se domnívá, že se jejich osobní životní úroveň v příštích pěti letech nezmění, 27 procent si myslí, že se jejich životní úroveň sníží.

Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla v listopadu 2025 ve všech 27 členských státech EU výzkumná agentura Verian. V ČR se zapojilo víc než 1000 lidí starších 15 let.

Průzkum: Evropané mají obavy o budoucnost a chtějí, aby EU jednala jednotně

Brusel – V době zvýšeného geopolitického napětí mají občané Evropské unie stále větší obavy o svou budoucnost a chtějí, aby EU jednala jednotně a rázně. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Eurobarometr.

Geopolitické turbulence mají velký vliv na uvažování Evropanů. Většina z nich (52 procent) uvádí, že vidí pesimisticky budoucnost celého světa, 39 procent budoucnost Evropské unie a 41 procent budoucnost své vlasti. Na individuální úrovni jsou nicméně vyhlídky lepší. Tři ze čtyř Evropanů (76 procent) jsou optimističtí, pokud jde o jejich vlastní budoucnost a budoucnost jejich rodiny.

V Česku vidí budoucnost celého světa pesimisticky 39 procent dotazovaných, budoucnost Evropské unie 43 procent dotazovaných a budoucnost Česka 29 procent dotazovaných. Osmdesát procent respondentů je naopak optimistických pokud jde o budoucnost jejich a jejich rodiny.

Občané v současné době vnímají existenci mnoha výzev, ukázal průzkum. Obavy o bezpečí a ochranu se hojně opakují u všech témat průzkumu. Největší obavy ale souvisejí s konflikty poblíž hranic EU (72 procent), terorismem (67 procent), kybernetickými útoky z mimoevropských zemí (66 procent), častějšími přírodními katastrofami v důsledku změny klimatu (66 procent) a nekontrolovanou migrací (65 procent).

Občany podle Eurobarometru také silně znepokojují rizika spojená s komunikací, jako jsou dezinformace (69 procent), nenávistné projevy na internetu i mimo něj (68 procent), falešný obsah vytvářený umělou inteligencí (68 procent), nedostatečná ochrana osobních údajů (68 procent) a ohrožení svobody projevu (67 procent).

Právě kvůli množství problémů, které je nyní třeba řešit, občané po unii požadují, aby byla aktivnější. „Šedesát šest procent dotazovaných občanů si přeje, aby se EU podílela na jejich ochraně, což poukazuje na to, že v současném politickém kontextu hraje unie primárně ochrannou roli,“ uvádí Evropský parlament ve svém prohlášení. Občané podle EP rovněž mají za to, že zcela zásadní význam má jednota: 89 procent respondentů uvádí, že členské státy by se měly více sjednotit, a 73 procent souhlasí s tím, že Evropská unie potřebuje více prostředků, pomocí kterých by mohla současným globálním výzvám čelit.

„Geopolitické napětí ovlivňuje každodenní pocit bezpečí Evropanů. Občané očekávají, že je Evropská unie bude chránit, že bude připravena a že bude jednat společně,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Přesně to musí silnější a sebevědomější Evropa splnit. Evropa je náš nejsilnější štít,“ dodala.

Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla ve dnech 6. až 30. listopadu 2025 ve všech 27 členských státech EU výzkumná agentura Verian. Průzkum byl veden formou osobních pohovorů. V některých zemích (na Kypru a Maltě, v Nizozemsku, Dánsku, Finsku a Švédsku) byly navíc použity videorozhovory. Celkem se uskutečnilo 26.453 rozhovorů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}