
Komerční prezentace Aktual.: 17.02.2025 12:31
Praha – Více než pětina ambulantních specialistů nabízí podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů (SAS) pro nové pacienty termín nejdřív za čtvrt roku. Nejhorší je situace v dětské psychiatrii a logopedii, z oborů pro dospělé v nefrologii, kde se starají o pacienty s onemocněním ledvin. Sdružení o průzkumu mezi 1106 členy z letošního ledna informovalo v tiskové zprávě. Lékařské praxe v Česku provozuje asi 7000 ambulantních lékařů, členy sdružení jsou i logopedové jako nelékaři.
„Čekací lhůty přesahující tři měsíce jsou nepřijatelné. Pacienti nedostávají péči včas, což může vést k vážným zdravotním komplikacím,“ uvedl předseda SAS Zorjan Jojko. Nejhorší situace je podle průzkumu v dětské psychiatrii, kde není možné pacienta objednat do dvou týdnů vůbec, termín pro nové pacienty bude delší než tři měsíce u 80 procent respondentů.
Více než třetina lékařů nabízí novým pacientům delší než tříměsíční termín také v oboru alergologie, endokrinologie, kde léčí například pacienty s nemocnou štítnou žlázou, oftalmologie, tedy očním lékařství, a angiologii, kde pečují o cévy pacientů.
O podobném průzkumu SAS informoval i loni. Podle něj jsou dětské psychiatrie a oftalmologie odbornosti, které nejčastěji nepřibírají nové pacienty. Podle tehdejšího průzkumu čekali noví pacienti na termín nejdéle u rehabilitačního lékaře (17 týdnů), logopeda (16 týdnů), alergologa, kardiologia a gastroenterologa (14 týdnů). Nejhorší tehdy byla situace v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Ústeckém kraji.
Podle koordinátorky průzkumu, alergoložky Marie Duřpektové mají dlouhé čekací lhůty dopady i na efektivitu zdravotního systému. „Pokud by byla péče dostupná včas, mohlo by se předejít řadě komplikací i hospitalizacím,“ sdělila.
Podle sdružení je navíc 43 procent lékařů ambulantních specializací v důchodovém věku. Řešením by podle SAS mohla být větší motivace mladých lékařů ke vstupu do ambulantní praxe nebo posílení dostupnosti péče zejména v regionech s největším nedostatkem odborníků.
Efektivnější by podle nich mělo být také financování zdravotní péče. V současné době jde zhruba polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění do akutní péče v nemocnicích. Ambulantní péče je podle Jojka levnější a dostupnější alternativou k hospitalizaci. „Co lze řešit ambulantně, má být i tak řešeno. V nemocnici by měl pacient trávit jen nezbytné množství času. Je to pro něj příjemnější a pro systém levnější,“ doplnil.
Podíl lékařů, kde pacient bude čekat na termín více než tři měsíce:
Odbornost | První vyšetření (v procentech lékařů) | Kontrola |
Dětská psychiatrie | 80 | 0 |
Logopedie | 54 | 1 |
Nefrologie | 50 | 25 |
Alergologie* | 43 | 13 |
Endokrinologie | 37 | 16 |
Oftalmologie | 37 | 23 |
Angiologie | 33 | 42 |
Psychiatrie | 30 | 0 |
Revmatologie | 29 | 0 |
Foniatrie | 20 | 10 |
Dermatovenerologie | 17 | 3 |
Diabetologie | 17 | 14 |
Kardiologie | 16 | 11 |
Urologie | 14 | 6 |
Neurologie | 14 | 5 |
Plicní | 10 | 15 |
Ortopedie | 5 | 0 |
Vnitřní lékařství | 8 | 6 |
ORL | 0 | 0 |
Rehabilitace | 0 | 0 |
Chirurgie | 0 | 0 |
zdroj: průzkum Sdružení ambulantních specialistů
*včetně klinické imunologie