Aktual.: 4.12.2025 11:11
Praha – Osm z deseti Čechů, kteří nyní nebydlí ve vlastním bytě či domě, považuje pořízení nemovitosti za nedostupné. U mladých lidí do 30 let je tento podíl ještě vyšší. Ve srovnání s Němci, Poláky i Slováky hodnotí Češi dostupnost vlastního bydlení nejkritičtěji. Přestože v České republice stále bydlí většina lidí ve vlastním bydlení, tento podíl ročně klesá zhruba o procento. Vyplývá to z průzkumu Modré pyramidy stavební spořitelny realizovaného v Česku, na Slovensku, v Německu a Polsku. V každé zemi se průzkumu zúčastnilo 1000 respondentů.
Podle dat Eurostatu žily v Česku v roce 2024 ve vlastní nemovitosti zhruba tři čtvrtiny lidí a čtvrtina v nájmu. Podíl nájemného bydlení v ČR v posledních letech pozvolna roste. Ještě v roce 2020 žilo v nájmu zhruba 21 procent lidí. Naopak například v sousedním Německu je poměr vlastnického a nájemního bydlení dlouhodobě vyrovnaný. V roce 2024 žilo 52 procent Němců v pronajatém bytě.
Opačný vývoj je možné sledovat v Polsku a na Slovensku, kde podle dat podíl lidí žijících ve vlastním roste. V Polsku ve vlastní nemovitosti v roce 2024 žilo 87 procent a na Slovensku 93 procent lidí. Nájemní bydlení tam podle průzkumu zůstává okrajové a méně rozvinuté než v Česku či Německu, což se odráží i ve výsledcích týkajících se preferované varianty bydlení.
Podle průzkumu by si 62 procent Čechů ideálně zvolilo vlastní rodinný dům a 26 procent vlastní byt. Na Slovensku dává vlastnímu bydlení přednost 91 procent lidí, naopak Němci chtějí častěji do nájmu. Za ideální považuje nájemní bydlení 26 procent Němců, v ostatních zemích to je šest procent.
Přibližně 44 procent mladých Čechů žije v nájmu, z takzvané generace Z (lidé narozeni na přelomu tisíciletí) pak v ČR u rodičů přebývá 30 procent lidí. Podobný trend je podle průzkumu patrný i v Polsku, v Německu v nájmu bydlí 61 procent mladých lidí. Na Slovensku mladí ve věku mezi 18 až 29 lety mnohem častěji než jejich vrstevníci ve zbylých zemích bydlí s rodinou, a to v polovině případů. Důvodem jsou podle průzkumu především nedostupné nemovitosti, menší nabídka nájemního bydlení a kulturní preference vícegeneračního soužití.
Podle Property Indexu poradenské společnosti Deloitte lidé na pořízení vlastního bytu v Praze průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o 1,7 mzdy více než loni. Hlavní město je tak třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény.
Data Deloitte k dostupnosti bydlení potvrzuje také CG Index developerské společnosti Central Group. Podle toho je na nákup nového pražského bytu v developerských projektech s plochou 70 metrů čtverečních třeba 14,8 průměrných ročních mezd. Nákup nového bytu v Praze tak nadále zůstává nejméně dostupný mezi evropskými metropolemi. V Bratislavě je podle výpočtu společnosti na pořízení nového bytu třeba 14,1 ročních mezd, v Mnichově 11,2 mezd, ve Varšavě 9,6 mezd a ve Vídni 7,7 mezd.
