Aktual.: 15.10.2025 11:57
Praha – Více než 60 procent Čechů kvůli rostoucím cenám energií, inflaci a vysokým úrokovým sazbám neplánuje ani v budoucnu pořízení vlastního bydlení. Další čtvrtina koupi zatím odsouvá. Vyplývá to z průzkumu, který pro Generali Investments uskutečnila agentura Ipsos mezi tisícovkou respondentů počátkem září. Ve srovnání s rokem 2020 si dnes nájemci za stejnou částku například v Praze pronajmou k bydlení o 20 metrů čtverečních menší.
Pětina Čechů je dnes ochotná platit za měsíční nájemné v rozmezí 20.000 až 25.000 korun, v roce 2020 se stejnou částkou počítalo pět procent respondentů. Takřka čtyřnásobný nárůst podle průzkumu značí jistou míru smíření s s růstem cen ze strany nájemníků a akceptování současné tržní reality. Zároveň pětina lidí si však nemůže dovolit jakékoliv navýšení nájemného.
„Dostupnost bydlení se v očích české veřejnosti i nadále zhoršuje. Kombinace vysokých cen energií, inflace a úrokových sazeb posiluje očekávání dalšího zvyšování nákladů na bydlení. Více než dvě třetiny Čechů navíc očekávají, že ceny nemovitostí nadále porostou stávajícím tempem. Aktuální míra pesimismu ve společnost je dokonce vyšší než v době pandemie, kdy panovala obecná nejistota ohledně dopadů na ceny bydlení,“ uvedl Marek Bečička z Generali Investments CEE.
Za posledních pět let se průměrný byt, který si lze v hlavním městě pronajmout za 20.000 Kč měsíčně, zmenšil o jednu celou místnost. Zatímco v roce 2020 si nájemníci mohli za tuto částku dopřát byt o rozloze 65 m2 s dispozicí 3+kk, dnes kvůli nepříznivému vývoji dostupnosti bydlení lze dosáhnout pouze na 45 m2 a dispozici 2+kk, vyplývá z analýzy dat Českého statistického úřadu a společnosti Deloitte.
U bydlení na Čechy stejně jako v předešlých dvou letech nejvíce negativně působí ceny energií, uvedla to téměř třetina respondentů. Proti loňskému roku také vzrostla mezi Čechy frustrace z míry inflace. Zatímco loni nejvíce trápila necelou pětinu obyvatel, letos jde o více než čtvrtinu. Meziročně také vzrostl počet Čechů, kteří za největší problém označili dopady úrokových sazeb.
„Proti loňskému roku podle našich dat platí více než třetina domácností za bydlení o desetinu více, zatímco dalších 30 procent respondentů se potýká s nárůstem nákladů o deset až 25 procent. Tento trend ukazuje, že dostupnost bydlení se v Česku nadále zhoršuje a domácnosti jsou nucené hledat menší nebo méně komfortní varianty,“ uzavřel Bečička.