Aktualizace: 28.02.2024 12:38
Praha – Střední generace v Česku se v současné době nejvíce bojí ztráty práce, zatímco ta nejmladší má obavy hlavně z větších finančních závazků nebo zastavení finanční podpory ze strany rodiny. Vyplývá to z průzkumu, který provedl na přelomu ledna a února mezi tisícovkou respondentů poskytovatel půjček Provident Financial.
Zvyšování nákladů na život diktované vysokou inflací v posledních dvou letech dopadlo na většinu obyvatel ČR. V mezigeneračním srovnání se zdražování nejvíce dotklo lidí ve věku 54 až 65 let. Tyto obavy si tato skupina, i když v menší míře, nese i do budoucna. Největší strach panuje ze zdražování energií, které jako budoucí finanční výzvu označila polovina lidí této věkové skupiny. Dražších potravin se obává 46 procent. Trojici obávaných finančních výzev u lidí ve věku 54 až 65 let uzavírá zdravotní péče a léky. Z jejich zdražování má strach třetina lidí.
Míra obav z dalšího zdražování sice celorepublikově klesla, u otázek zaměstnání a stabilního příjmu jsou ale lidé výrazně citlivější než dříve. V posledních dvou letech ztrátu zaměstnání řešilo osm procent lidí a výpadek příjmu kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti devět procent respondentů, do budoucna se ale těchto výzev obává dvakrát tolik lidí. Ztráty práce se obává 40 procent lidí nad hranicí 45 let. Strach z dlouhodobé pracovní neschopnosti je u 37 procent z nich.
„Do této demografické skupiny celkem přirozeně spadají lidé, kteří již mají řadu finančních závazků v podobě hypotéky, rodiny a zároveň se blíží vrcholu produktivního věku, v němž mohou ztrátu práce vnímat jako zásadní problém,“ uvedla HR ředitelka Providentu Barbora Pencová. „Zvláště pro lidi nad 50 let může být ztráta zaměstnání výrazným zásahem nejen do kariérního, ale i osobního života. Jde často o lidi, kteří již svého kariérního vrcholu dosáhli, a změna práce nebyla jejich volbou. Při hledání nového zaměstnání ale přitom paradoxně na svou kvalifikovanost či nadmíru zkušeností mohou narážet,“ doplnila Barbora Švarcbachová z organizace Genixa.
Nejmladším respondentům přidělávají starosti hlavně finanční závazky a ekonomické osamostatnění od rodiny. Čtvrtina lidí ve věku 27 až 35 let za obávanou finanční výzvu budoucnosti označila zadlužení ve formě hypotéky či půjčky. Ve věkové kategorii 18 až 26 let tyto obavy panují u 23 procent dotázaných. Nejmladší respondenti se zároveň připravují na konec finanční podpory ze strany rodiny, které jako finanční výzvu označilo 21 procent lidí v této skupině.
Také v obavách z rozchodu, rozvodu či ztráty partnera nejmladší respondenti vyčnívají nad ostatními. Lidí, kteří označili odchod partnera za obávanou finanční výzvu, je ve skupině 18 až 26 let 11 procent, což je o pět bodů více než celorepublikový průměr.
