Komerční prezentace Aktual.: 13.02.2025 11:31
Praha – Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM. Výsledky dnes novinářům představili zástupci organizace.
Průzkumu se zúčastnilo 1536 žáků ve věku 11 až 19 let. Asi třetina žáků zapojených v průzkumu zažila, že je učitelé od využívání umělé inteligence odrazovali nebo jim to zakazovali. Asi 24 procentům se stalo, že jim učitelé zadali úkol, jehož součástí byla práce s nástrojem umělé inteligence. Jako primární zdroj pro učení u žáků stále převládají vlastní zápisy a poznámky, učebnice či papírové podklady od učitelů. On-line materiály a zdroje uvedla mezi nejčastějšími podklady pro učení asi čtvrtina dotazovaných.
Zkušenosti s tím, že by používali nástroje umělé inteligence pro přípravu do školy má podle Marie Šimůnkové z Nekrachni téměř polovina dotázaných. Častěji se jedná o středoškoláky, z kterých jde asi o 65 procent. „Jestli dítě využívá umělou inteligenci k učení, částečně souvisí s jeho socioekonomickým statusem,“ řekla Šimůnková. To může podle ní do budoucna prohlubovat rozdíly ve vzdělávání žáků. Na vliv rodinného zázemí žáků na jejich školní výsledky upozorňují odborníci dlouhodobě. Děti využívají umělou inteligenci podle Šimůnkové u domácích úkolů nejčastěji k tvorbě textu, zpracování textu nebo řešení matematických úloh.
Podle Šimůnkové chodí děti do školy především proto, že se těší na kamarády, dobré vztahy mají i s učiteli. Poměrně často si ale nemyslí, že věci, které se ve škole naučí, využijí v běžném životě. Na pozornost žáků ve výuce má podle výzkumu největší vliv to, jakým způsobem učitel látku vykládá, uvedla Šimůnková. Zároveň si podle ní většina žáků neuvědomuje, že jejich pozornost může ovlivňovat mobilní telefon. „Na telefon koukají hlavně kvůli tomu, že ten obsah hodiny, je nezajímá, nebo ten výklad je celkově nezajímavý,“ řekla Šimůnková. Organizace doporučuje nikoliv telefony zakázat, ale věnovat se osvětě dětí.
Podle organizace Nekrachni by školy měly cíleně působit na učitele, aby do výuky více zapojovali dostupné technologie. Učitelé by zároveň měli žáky více aktivně zapojovat do hodin, například debatami. Také by měli žáky vést k využívání on-line zdrojů, jako jsou například články, videa či nástroje AI. Děti se podle organizace učí i z krátkých videí, příspěvků na sociálních sítích či diskusí na internetu.
