Aktualizace: 14.02.2024 12:49
Praha – Většina ukrajinských uprchlíků v Česku má práci a náklady na bydlení hradí celé sama. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v ČR je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Jako největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny. Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 10.000 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380.000 uprchlíků z Ukrajiny.
Z ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků v Česku starších 17 let měly podle PAQ Research v listopadu 2023 práci skoro čtyři pětiny. Většina pracovala v Česku, nebo kombinovala české místo s prací na dálku na Ukrajině. Jen na dálku na Ukrajině pracovalo sedm procent ekonomicky aktivních. Podíl pracujících uprchlíků v ČR proti prvním měsícům po začátku války stoupl. V srpnu 2022 mělo práci 51 procent z nich.
Mírně se zlepšují příjmy uprchlíků. V srpnu 2022 si 80 procent uprchlíků vydělalo nejvýše 150 korun za hodinu v čisté mzdě, v červnu 2023 mělo hodinovou mzdu do 150 korun 67 procent z nich. Nadále naprostá většina uprchlíků zastává místa s nižší kvalifikací, než měli na Ukrajině. Pod svou kvalifikací pracovali loni v listopadu v Česku tři pětiny dotázaných, stejně jako v srpnu 2022.
Skoro tři pětiny uprchlíků také uvádějí, že mají špatné pracovní podmínky, nestabilní práci nebo nedostatek právní či sociální ochrany v zaměstnání. Polovina pracujících uprchlíků uvedla, že musí pracovat o víkendech či pozdě večer, zhruba 40 procent bere méně peněz než Češi na stejných pozicích a 30 procent musí mít více prací, aby se uživili. Skoro pětina také nemá nárok na dovolenou a zaměstnavatel za ně neplatí zdravotní pojištění. Největší překážkou pro nalezení lepší práce je podle 71 procent ukrajinských uprchlíků lepší znalost češtiny.
Ve srovnání s dobou krátce po začátku války ubylo uprchlíků pobírajících české dávky. V srpnu 2022 uvedlo 80 procent ukrajinských běženců, že jejich domácnost má příjmy z humanitárních dávek. Příjmy z práce tehdy mělo 55 procent domácností. V listopadu 2023 se situace otočila – příjem z dávek mělo 36 procent domácností, kdežto z práce 75 procent. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni v listopadu uvedl, že ukrajinští uprchlíci v ČR za rok 2023 na odvodech z práce zaplatí víc, než kolik jim stát poskytne na dávkách.
Rostoucí příjmy z práce ale podle PAQ Research nedorovnaly uprchlíkům pokles státní podpory daný změnami tzv. lex Ukrajina. Příjmy pod českou hranicí chudoby měly podle průzkumu k listopadu 2023 téměř tři pětiny uprchlíků.
Se změnami lex Ukrajina se zpřísnily i podmínky pro podporu bydlení. Přibylo běženců, kteří hradí plně náklady na ubytování. V červnu 2022 si bydlení platilo samo 26 procent uprchlíků, v listopadu 2023 to bylo 79 procent. Většina uprchlíků – 70 procent – bydlí v Česku v nájmu, dalších 16 procent na ubytovnách či v hotelích a ostatní v tzv. solidárních domácnostech. Podle PAQ Research by k integraci uprchlíků do společnosti přispěla podpora přesunu uprchlíků do komerčních nájmů, například rekonstrukcemi obecních bytových fondů.
Průzkumy týkající se válečných uprchlíků z Ukrajiny žijících v Česku udělala společnost PAQ Research zatím v sedmi vlnách od června 2022 do listopadu 2023. Za celou dobu se jich zúčastnilo přibližně 4000 ukrajinských domácností. Na tvorbě a organizaci průzkumů spolupracovala společnost s Akademií věd ČR a státními úřady.
Průzkum: Přibývá uprchlíků, kteří nechtějí zpátky na Ukrajinu a umí lépe česky
Uprchlíků před válkou na Ukrajině, kteří chtějí zůstat v Česku nebo jiné zemi, přibývá. Loni na podzim se takto vyjádřilo zhruba šest z deseti ukrajinských běženců, v polovině roku to byla polovina. Spolu s tím klesá podíl uprchlíků, kteří se chtějí vrátit na Ukrajinu. Roste také znalost češtiny mezi dětmi i dospělými Ukrajinci v Česku, stále víc z ukrajinských dětí a mladých lidí chodí v ČR do školy. Na polovinu se zvýšil podíl ukrajinských dětí, které jsou podle rodičů dobře začlenění do českého kolektivu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytla společnost PAQ Research, která situaci uprchlíků v Česku sleduje od napadení Ukrajiny Ruskem před dvěma roky.
Zůstat v Česku nebo jiné zemi mimo Ukrajinu plánuje v příštích dvou letech 58 procent dotázaných. „To je při přepočtu na 382.000 uprchlíků registrovaných s dočasnou ochranou a odhadu, že 20 procent v ČR aktuálně již nepobývá, 180.000 lidí, které budou dlouhodoběji participovat na pracovním trhu, vzdělávání nebo zdravotních službách,“ uvedli autoři průzkumu. Zůstat v České republice plánují častěji mladší uprchlíci, vrátit se na Ukrajinu chtějí zase spíše lidé s nízkou znalostí češtiny. Návrat loni v listopadu plánovalo 37 procent dotázaných, v červnu to bylo 44 procent.
Od první vlny průzkumu v červnu 2022 výrazně narostla školní docházka ukrajinských dětí. Na základní školy chodily loni v listopadu téměř všechny z nich, předloni v červnu mírně nad polovinu a loni v polovině roku 90 procent. U mateřských škol se podíl od prvního průzkumu, kdy to byla třetina, zvýšil na zhruba tři čtvrtiny, u středních škol stoupl ze 17 procent na zhruba polovinu loni na podzim. „Účast na základní škole je takto vysoká i díky povinné školní docházce v tomto věku,“ podotkli autoři průzkumu.
Alespoň několika větami umělo loni v listopadu česky komunikovat 80 procent ukrajinských dětí od tří do 17 let, v běžných situacích se domluvilo 57 procent z nich. Loni v březnu se v běžných situacích domluvilo 36 procent a několik vět v češtině zvládlo sedm z deseti ukrajinských dětí. Znalost češtiny roste také u dospělých. Loni na podzim se dokázala domluvit v běžných situacích a rozuměla textu téměř polovina z nich, v březnu to byla třetina. Zhruba třetinový zůstal podíl dospělých, kteří umí dát dohromady pár vět a jednodušším rozumí. Znalost češtiny je vyšší mezi uprchlíky, kteří v Česku pobývají déle. Kurzy českého jazyka podle PAQ Research častěji navštěvují uprchlíci na více kvalifikovaných pracovních místech a ve věku 40 až 64 let, mladí více spoléhají na samostudium.
„Integrace do kolektivu českých dětí se zlepšuje pozvolna. Výrazně lépe jsou začleněné děti, které studují na českých školách a účastní se volnočasových aktivit,“ uvedli autoři průzkumu. Do českého kolektivu je tak sice dobře začleněná polovina ukrajinských dětí mezi čtyřmi a 17 lety, na druhé straně žádné české kamarády nemá pětina a mezi středoškoláky 29 procent z nich. „Horší začlenění souvisí i s bydlením v hotelu či ubytovnách, kde může docházet k segregaci,“ uvedla PAQ Research. Z dospělých se s přáteli či se známými z Česka ve volném čase schází třetina uprchlíků a pravidelně jeden z deseti.
S verbálními útoky se kvůli svému původu setkala více než polovina uprchlíků, uvedli v průzkumu, častěji je pocítily ženy. Diskriminaci zažilo při hledání bydlení 29 procent příchozích, při hledání práce 21 procent a u lékaře 18 procent. Naproti tomu 36 procent uvedlo, že se s diskriminací nesetkali.
Společnost PAQ Research zatím udělala sedm vln výzkumu. Spolupracuje se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR a ministerstvem práce a sociálních věcí, průzkum vzniká s podporou Dětského fondu OSN (UNICEF). V poslední vlně loni v listopadu odpovídalo 1200 ukrajinských uprchlíků.
