Od konce prvn svtov vlky, kter si v djepise spojujeme s datem 11. listopadu 1918, uplynulo u 106 let. V nkterch stech Francie je ovem tato minulost ze vzpomnek naich prapraddek a neekan iv.
Ani prvn svtov vlka jet neskonila v tch regionech, kter jsou na mapch Scurit Civile, Odboru veejn bezpenosti, vyznaen barevn odlienmi znami. Zelen, lut a erven ostrovy v n vykresluj msta, ktermi tenkrt probhala fronta v podob nekonench lini zkop, polnch opevnn, ztaras, ostnatch drt a minovch pol. A pedevm oblast plonho dlosteleckho bombardovn, je peoralo zdej krajinu a promnilo ji k nepoznn.
Bar artilerie byla tak dkladn, e vymazala cel vesnice, msta, mosty, silnice, eleznice, lesy. Vytvoila nefalovan obraz zkzy, kde se nic jinho ne nekonen pole krter nenachzelo. Zem ediv, splen a bez ivota, skoro jako na povrchu Msce. Ta msta tu zstala vcemn netknut dodnes, jako nechtn pipomnka minulosti.
Protoe jsou pod jet pln smrtcch nstrah, kter stle mohou zabjet. A asto i zabj.
Dla pestala ostelovat pozice u vesnice Butte de Vaquois dvno. Exploze nevybuchl munice se tu vak ozvaj jet dnes.
Jen pro pedstavu, bhem desetimsn ofenzivy v roce 1916 u msta-pevnosti Verdunu bylo vypleno na 60 milion dlosteleckch projektil nejrznjch r. Z nich a tvrtina po dopadu nevybuchla a stle ek, pohben v zemi, na svou pleitost k explozi.
Verdun, z nho se pi zoufalch tocch a nemn zoufal obran stal obrovsk mlnek na lidsk maso padlo tu na 300 000 vojk je nicmn jen tm nejkiklavjm ppadem. Nikoliv vak jedinm. Situace, co do pot obt i vyplench stel, byla podobn podl cel frontov linie, je vedla severozpadem Francie. Bhem tylet vlky bylo takto nenvratn znieno asi sedm procent francouzskho zem.
Zasaeno destrukc bylo vce ne tyi tisce obc ve tincti departementech, od Nord na pobe a po Bas-Rhin na hranicch se vcarskem.
Trojbarevn cesta k nprav
Kdy vlka skonila, bylo teba na to reagovat. Poveno npravou bylo nov zaloen Ministerstvo pro osvobozen zem. To primrn usilovalo o vyitn rozshlch vlench oblast od lidskch tl a nevybuchl munice. Podleli se na tom nmet vlen zajatci, dlnci pivolan a z ny, zahranin specialist a dobrovolnci z celho svta.
Mapa zobrazujc zelen, lut a erven zny k roku 1921. O sto let pozdji se rozloha ervench snila desetkrt, ale v krajin stle petrvvaj.
Ani pi nejlep vli ale nebylo mon zachrnit vechno. Proto tak byly do map zakresleny barevn zny, udvajc souasn prioritu npravy a nebezpenost rznch lokalit.
Zones vertes, vyznaen zelen, charakterizovala zem, je utrpla minimln kodu. Frontov linie jimi vedly, ale boje na nich probhaly s men intenzitou. Pot, co zde byly sesbrny lidsk ostatky, elezn rot a nevybuchl munice, mohly se pozemky navrtit pvodnm majitelm a bt obdlvny, s uritmi vjimkami, dosavadnm zpsobem. Stle na nich nebyla povolena napklad hlubok orba, kter by mohla odkrt nstrahy nevybuchl munice skryt pod zem.
lut zny, zones jaunes, byly pokozeny velmi tce, ovem s lokalizovanm inkem. Hypotetickm pkladem me bt kopec nad francouzskou vesnic, kter slouil za vlky jako velitelsk stanovit. Kopec sm byl peorn krtery k nepoznn, koncentrace nevybuchl munice na nm byla opravdu markantn. Ale zbytek katastru u tak zdevastovn nebyl. A ve spoluprci s pyrotechniky bylo alespo teoreticky mon pipravit msto na nvrat obyvatel.
To je ve, co zstalo z kostela v Craonne a cel vesnice. Cel oblast se po vlce stala ervenou znou.
Dobov nrtek zachycuje frontovou linii ped druhou bitvou na Marn. Vtina z uvedench vesnic tehdy z mapy definitivn zmizela.
Omezen vednho ivota ve lutch znch byla vrazn. Lid se nesmli pohybovat mimo pesn vyznaen cesty, kad stavebn nebo rekonstrukn prci tu musel pedchzet dsledn przkum. Problm tu byl i s istotou vodnch zdroj.
Jet v roce 2012 byla v 544 obcch, kter leely v blzkosti lutch zn, zakzna konzumace vody z mstnch studen. Kvli vysokmu obsahu perchlortu. Tato chemick ltka se toti pouvala k vrob munice, a dodnes z kontaminovan pdy prosakuje do podzemn vody.
Zkopov linie nedaleko Longuevalu na Somm. Podobn po vlce vypadalo sedm procent zem Francie.
Zatmco zelen zny se daly napravit relativn snadno, proto mly prioritu zchrany, a do lutch se s vynaloenm nemal energie mohl ivot navrtit, nad Zones rouges, ervenmi znami, zlomili hl.
Ministerstvo pro osvobozen zem tyto oblasti, je obvykle leely nejble k bvalm frontovm linim, mlo za zcela znien. Vypovd o tom i jejich popis z roku 1919: Kompletn zdevastovan. kody na zstavb in 100 %. kody na zemdlsk pd 100 %. Nemon vyistit. Lidsk ivot tu nen mon.
V ervench znch vlka zstala
Zones rouges byly v ternu oploceny a vstup civilnch osob do nich byl psn zakzn. Vstranm cedulm s npisem Danger de Mort, smrteln nebezpe, doprovzenm jet obrzkem klebc se lebky se zkenmi hnty, spolehliv porozuml kad.
Tyto oblasti jsou pln nevybuchlch nboj, vetn mnoha plynovch grant a rezavjc munice. Pda na nich byla siln zneitna olovem, rtut, chlrem, kyselinami. A rozkldajcmi se lidskmi i zvecmi pozstatky.
Pro dokreslen, jeden kilogram hlny z povrchu nkdejho bojit u Wovre v prmru nese 175,9 gram arzenu. Tak jedovat nebvaj ani odkalit u starch rudnch dol. A za jedinou hodinu prochzky u Verdunu zvte koncentraci olova ve sv krvi tak, jako kdybyste se pl roku prochzeli kolem vfuk kolony automobil na magistrle.
V roce 1919 erven zny pokrvaly piblin plochu 1 800 kilometr tverench. Z bezpenostnch a hygienickch dvod bylo v tchto oblastech zakzno jak bydlen, tak zemdlsk i lesnick hospodaen. Francouzsk vlda nicmn, nejastji prv kvli tlaku zemdlc a lesnk, musela pistoupit k sten prav i tchto zem. Do roku 1927 se tak erven zny umenily o 70 % sv rozlohy, na 490 kilometr tverench. Poslouit mohly alespo jako ohranien pastviny.
Dnes se rozloha nepstupnch Zones rogues pot na piblin 100 kilometr tverench. Ale nezd se, e u by se jejich vmra mohla dl zmenit. Francouzsk Odbor veejn bezpenosti, kter je poven jejich odstraovnm, odhaduje, e pi souasnm tempu by to k jejich pln nprav mohlo trvat a 700 let.
Z pevnosti Douaumont nezbylo nic. Jen zvlnn krajina poset krtery pipomn udlosti, kter se tu ped vce ne sto lety odehrly.
Znehodnocen tch rozshlch ploch je zkrtka plin. A nejde jen o samotnou nevybuchlou munici, kterou tu jet dnes sklz v hrnu 900 tun ron. Na kadm hektaru pdy tu do patncti centimetr pod povrchem le v prmru okolo t stovek nevybuchlch dlosteleckch grant. asto ale a sedm stovek. A kad piblin dvact je plynov. S yperitem, fosgenem, chlorem.
Nevybuchlou munici je sice teoreticky mon s maximlnm nasazenm a vynaloenm zdroj vyzvednout a znekodnit, ale chemicky kontaminovan pda se bude podle odhad odbornk vzpamatovvat a 10 000 let.
Trhaviny a jedy, kter zabjely ped vce ne sto lety, tu v destrukci a zabjen pokrauj. Dl otravuj pdu, vodu, hub veker ivot.
Kvli nim se na povrchu utvoila krajina, kter jinde nem obdoby. Zvlnn horizont, npadn prohlubnmi bvalch krter, dodnes nese jen mlo vegetace. Traviny tu utv dk chome a nzk stromy tu rostou zvltn pokroucen.
Vypad to tu jako ve zdivoelm parku anebo na starm golfovm hiti, kter nkdo pestal udrovat. Psob to fantasticky, pitaliv. Ve skutenosti je to ale proto, e rostliny vzchz na otrven pd.
Ta msta u na pohled svd k prochzkm, ale je vc ne rozumn se jim vyhnout. Sta jeden patn krok, a vae jmno by se pidalo k dlouhmu seznamu tch, kte za vstup do Zones rogues zaplatili ivotem.
Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz
