Aktual.: 21.09.2025 06:33
Moskva/Kyjev – Ruský prezident Vladimir Putin dospěl závěru, že eskalace vojenských útoků je nejlepším způsobem, jak donutit Ukrajinu k jednání za podmínek Moskvy. Ve své analýze to píše agentura Bloomberg. Lidé blízcí Kremlu agentuře sdělili, že Putin je přesvědčen, že americký prezident Donald Trump neudělá mnoho pro posílení obrany Kyjeva, a zdrženlivý postoj Washingtonu vnímá jako povzbuzení k tvrdšímu postupu.
Od srpnového jednání Putina a Trumpa v Anchorage na Aljašce zesílily ruské útoky na vojenské i civilní cíle, zejména proti energetické síti Kyjeva a další infrastruktuře. Jen v září Rusko podle ukrajinských údajů útočilo 3500 drony, téměř 190 raketami a více než 2500 bombami. Intenzita náletů se zvýšila o zhruba 46 procent oproti období před jednáním.
Putin podle zdrojů Bloombergu sleduje i izraelskou ofenzivu v Gaze a je přesvědčen, že její tvrdost, kterou USA a evropské státy do značné míry tolerují, podkopává kritiku vůči Rusku. Ruská hlava státu usiluje o dílčí vítězství do zimy, a když se jí nedaří na bojišti, obrací se podle Bloombergu k jadernému vydírání a psychologickému tlaku včetně masivního bombardování.
Trump sice vyjádřil frustraci nad postupem Moskvy a naznačil možnost tvrdších sankcí, současně ale požaduje, aby se nejprve více angažovali evropští spojenci Ukrajiny, připomněl Bloomberg. Volal například po tom, aby země G7 a Evropské unie (EU) uvalily sekundární cla na Čínu a Indii za nákupy ruského plynu.
„Pro Putina je důležité ukázat Trumpovi a Evropanům, že si stále může dovolit eskalovat situaci,“ řekla analytička Vita Spivaková z londýnské poradenské společnosti Gatehouse Advisory Partners. „Putin se snaží zvýšit svůj vliv pro další kolo jednání o Ukrajině, ať už k němu dojde kdykoliv,“ dodala.
V Anchorage šéf Kremlu nabídl příměří výměnou za to za zbývající území ve Chersonské a Záporožské oblasti, které se Rusku nedaří celé dobýt. Zároveň požadoval omezení ukrajinské armády a zřeknutí se členství v NATO. Ukrajina podmínky odmítla, což Putin používá jako zdůvodnění pro další útoky, upozorňuje Bloomberg.
Navzdory masivním vzdušným úderům se ruský pozemní postup zpomalil a Kyjevu se dokonce podařilo získat zpět část území v Doněcké oblasti. „Ruská ofenziva v létě 2025 selhala ve snaze získat kontrolu nad kterýmkoliv určeným městem na východě Ukrajiny,“ uvedl analytik Bloomberg Economics Alex Kokcharov. Ukrajinská armáda mezitím zesílila útoky drony na ruskou ropnou infrastrukturu, včetně terminálů v Baltském moři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že od USA očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích.
