Aktualizace: 16.04.2024 15:12
Moskva/Teherán – Írán nemá zájem na dalším zesilování napětí na Blízkém východě, řekl dnes v telefonickém rozhovoru prezident země Ebráhím Raísí svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Kreml k rozhovoru uvedl, že se uskutečnil na přání Teheránu a týkal se vyhrocené regionální situace po útoku na íránský konzulát v Damašku a odvetném úderu Íránu na Izrael. Putin vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a nedopustí nové kolo konfrontace, která by hrozila „katastrofálními následky“ pro celý region.
Izrael v pondělí varoval, že chystá odvetu za bezprecedentní dronový a raketový útok Íránu na své území, a dnes se má opět sejít válečný kabinet, aby jednal o její možné podobě. Raísí podle Kremlu tvrdil, že kroky Íránu byly vynucené a omezené. Izraeli a jeho spojencům se podařilo sestřelit naprostou většinu z několika stovek dronů a střel, které Írán na židovský stát vyslal.
Rusko je vnímáno jako spojenec Íránu, který mu dodává útočné drony používané ruskými vojsky k útokům proti pozemním cílům na Ukrajině při déle než dva roky trvající ozbrojené agresi Moskvy vůči sousední zemi.
Oba prezidenti podle Kremlu konstatovali, že prvotní příčinou nynějších událostí v regionu je nevyřešený palestinsko-izraelský konflikt. Rusko a Írán se zasazují za okamžité příměří v Pásmu Gazy, zmírnění těžké humanitární situace a vytvoření podmínek pro politické a diplomatické vyřešení krize.
Írán tvrdě odpoví na každou akci mířící proti jeho zájmům, řekl prezident Raísí
Írán tvrdě odpoví na jakoukoli nepřátelskou akci namířenou proti jeho zájmům, prohlásil dnes íránský prezident Ebráhím Raísí. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na íránskou polooficiální tiskovou agenturu ISNA. Izrael v pondělí varoval, že chystá odvetu za bezprecedentní dronový a raketový útok Íránu na své území, a dnes se má opět sejít válečný kabinet, aby jednal o její možné podobě. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac oznámil, že v reakci na víkendový útok zahájil také diplomatickou ofenzivu a požádal 32 zemí o uvalení nových sankcí proti Íránu.
„Kategoricky prohlašujeme, že sebemenší akce proti íránským zájmům se rozhodně setká s tvrdou, rozsáhlou a bolestivou reakcí proti každému pachateli,“ řekl Raísí katarskému emírovi Tamimu bin Hamad Sánímu. Ten v telefonickém rozhovoru íránského prezidenta ujistil, že Írán i palestinská věc mají trvalou podporu Kataru.
Sání podle íránské agentury ISNA také údajně uvedl, že Izrael se vyostřením vztahů s Íránem snaží odvrátit pozornost světa od svých „zločinů v Gaze“. Vysoce postavený představitel Kataru však později pro server The Times of Israel důrazně popřel, že by Sání podobný výrok během telefonátu vyslovil, a dodal, že emír pouze vyzval ke snížení napětí a k úsilí o mír v regionu.
Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října, při němž v izraelském pohraničí zahynulo na 1200 lidí.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v pondělí večer řekl, že Izrael nenechá bez odpovědi útok, při němž Írán v noci na neděli vyslal na Izrael přes 300 bezpilotních letounů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Teherán akci označil za odvetu za vzdušný úder na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna, který je připisovaný Izraeli a při němž zahynulo 16 lidí včetně sedmi příslušníků íránských revolučních gard.
Íránský prezident v prohlášení, které vydala jeho kancelář a které cituje agentura AFP, zopakoval, že jeho země o víkendu „uplatnila právo na sebeobranu“ a zaútočila na „centra“, odkud byl 1. dubna veden útok na součást íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě. Raísí dodal, že operace „měla za cíl potrestat agresora a byla úspěšná“.
Rozsáhlý a nebývalý útok, který Írán vedl vůbec poprvé převážně z vlastního území, nezpůsobil téměř žádné škody. Izrael jej dokázal úspěšně odrazit i díky zapojení zahraničních partnerů do protivzdušné obrany, na níž se podílely Spojené státy, Británie, Francie i Jordánsko. Mezinárodní společenství se ale obává rozšíření konfliktu z Pásma Gazy do dalších blízkovýchodních zemí či dokonce vypuknutí otevřené války mezi dvěma letitými úhlavními nepřáteli v regionu.
O dalším postupu a reakci na víkendový útok má dnes třetím dnem v řadě jednat izraelský válečný kabinet, informoval Reuters s odkazem na nejmenovaného izraelského představitele s tím, že čas zasedání zatím nebyl pevně stanoven. Členy užšího vládního orgánu, který má pravomoc rozhodnout o případné vojenské reakci, jsou premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který před vypuknutím války v Gaze patřil mezi hlavní představitele opozice.
Izraelský ministr zahraničí Kac dnes na síti X uvedl, že vedle chystané vojenské reakce zahájil také diplomatický útok proti Íránu. „Dnes ráno jsem poslal dopisy 32 zemím a hovořil s desítkami ministrů zahraničí a vedoucích představitelů po celém světě, které jsem vyzval k uvalení sankcí na íránský projekt vývoje raket a k označení islámských revolučních gard za teroristickou organizaci. To by Írán svázalo a oslabilo,“ uvedl Kac. „Írán je třeba zastavit hned – než bude pozdě,“ dodal.
Náměstek íránského ministra zahraničí Alí Bágherí Kaní v pondělí v íránské státní televizi řekl, že protiútok Teheránu po případné izraelské vojenské odvetě „bude otázkou několika vteřin, protože Írán nebude s odpovědí čekat dalších 12 dní“.
Spojené státy předpokládají, že izraelská reakce na víkendový útok bude spíše omezená a zaměří se na klíčové cíle mimo íránské území, tedy na Íránem podporované spojenecké skupiny, jako jsou ozbrojené milice v Sýrii a v Iráku nebo šíitské hnutí Hizballáh v Libanonu. Stanici NBC to řekli čtyři nejmenovaní američtí představitelé, kteří však upozornili, že toto hodnocení vychází z rozhovorů s izraelskými činiteli ještě před útokem a jejich postoj se mohl po víkendu změnit. Avšak skutečnost, že se íránská akce obešla téměř beze škod a bez obětí, by podle citovaných zdrojů mohla přimět izraelskou vládu k méně agresivnímu přístupu.
Izrael mezitím ujistil arabské země v regionu, že jeho reakce na íránský útok je neohrozí, uvedla izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Některé země v regionu se totiž obávají, že by je Teherán v případě izraelského odvetného úderu mohl pohnat k odpovědnosti. Izrael údajně informoval spojence jako Jordánsko, Egypt a státy Perského zálivu, že svou odvetu provede tak, aby je Írán nemohl zahrnout do případného protiúderu.
