Aktual.: 26.11.2025 10:33
Moskva – Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Putin v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodňoval snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele. Ruský režim rovněž opakovaně zpochybnil ukrajinskou státnost a historickou identitu. Dekret, který vstoupí v platnost v lednu, předpokládá zajištění kontroly nad anektovanými východoukrajinskými regiony v takovém rozsahu, aby se vytvořily podmínky pro obnovení jednoty historických území ruského státu.
Putin v září 2022 v rozporu s mezinárodním právem podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně vojensky okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci – Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
Agentura připomněla, že Ukrajinu a Rusko pojí úzké vazby sahající ještě před sovětskou éru, takže mnozí Ukrajinci tradičně chovali k Rusku sympatie a většina hovoří oběma jazyky. Od ruské invaze na Ukrajinu ale tyto sympatie zmizely a rovněž užívání ruštiny výrazně pokleslo, poznamenal Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že Kyjev je připraven pracovat na americkém plánu, který by ukončil nejkrvavější a nejničivější konflikt v Evropě od druhé světové války, a že je osobně připraven projednat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem citlivé body amerického návrhu. Jednání by se ale podle něj měli účastnit i Evropané; Ukrajina se totiž obává, že může být tlačena k přijetí dohody, která bude odpovídat převážně ruským podmínkám, včetně územních ústupků.
Vedle neskrývaného odporu proti rozšiřování NATO na východ byly obrana rusky mluvících obyvatel a znovusjednocení s oblastmi považovanými za historicky ruské pro Putina v roce 2022 hlavní záminkou pro zahájení „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou agresi proti sousední zemi.
Původní rusko-americký návrh na ukončení války, který byl v neděli v Ženevě údajně značně revidován, ve 20. bodě mimo jiné uváděl, že Ukrajina přijme pravidla EU o náboženské toleranci a ochraně jazykových menšin a že se obě země dohodnou na zrušení všech diskriminačních opatření a na zaručení práv ukrajinských a ruských médií a vzdělávání.
Od rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti v roce 1991 je ukrajinština jedinou úřední řečí v zemi. Kyjev nicméně odmítá tvrzení, že by byli rusky mluvící obyvatelé zejména na východě země jakkoli diskriminováni.
