Komerční prezentace Aktual.: 19.11.2024 17:46

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, poznamenala agentura AFP.

Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili, poznamenala agentura Reuters. Podepsání doktríny odráží Putinovu připravenost hrozit použitím jaderného arzenálu země, aby donutil Západ ustoupit, zatímco Moskva tlačí na Ukrajinu pomalu postupující ofenzívou ruských vojsk, dodala.

Ruský vůdce na konci září varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocnosti, což by Rusko považovalo za společný útok. Agentury si Putinova slova vyložily jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.

Obnovená jaderná doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, prohlásil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

Kromě odpálení balistických raket proti Rusku zmiňuje Putinův dekret jako podmínku pro použití jaderných zbraní také „poskytnutí území a zdrojů k agresi proti Rusku“, napsala AFP. Připomněla, že americký prezident Joe Biden svolil k použití amerických raket proti ruskému území na pozadí krvavých a ničivých ruských úderů proti Ukrajině, jak agentuře potvrdil nejmenovaný americký představitel. Přesné podmínky tohoto svolení však zůstávají neznámé a podle médií se souhlas omezuje jen na Kurskou oblast na západě Ruska, kde bojují ukrajinské jednotky a kde byli nasazeni severokorejští vojáci.

Putin koncem září ohlásil upřesnění ruské jaderné doktríny, která byla naposledy upravena v roce 2020. Prezident hodlal rozšířit seznam situací, za kterých by Rusko mohlo použít jaderné zbraně. Vysvětlil to nezbytností přihlížet ke změnám současné vojenské a politické situace. Kreml tento krok označil za „signál“ vyslaný „nikoliv přátelským“ zemím, připomněl list Kommersant.

Doktrína stanoví, že jaderné zbraně představují krajní prostředek obrany suverenity Ruska. Ale rozšiřuje výčet hrozeb, k jejichž neutralizaci lze jaderné zbraně použít. Kromě agrese ze strany libovolného nejaderného státu s účastí či podporou jaderné mocnosti je jaderná odplata přípustná také při kritickém ohrožení svrchovanosti Ruska konvenčními zbraněmi, anebo při útoku na Bělorusko jako účastníka svazového soustátí, napsal Kommersant.

Předchozí verze jaderné doktríny počítala s jadernou odplata v případě odstartování balistických raket na Rusko a (nebo) jeho spojence, avšak žádný spojenec nebyl konkrétně jmenován, uvedl list.

Ruské jaderné zbraně lze také použít v případě použití jaderných zbraní či jiných druhů zbraní hromadného ničení na území Ruska či jeho spojenců a také proti ruským vojenským jednotkám a ruským objektům v zahraničí, v případě hodnověrných informací o masovém startu prostředků vzdušného a vesmírného napadení, včetně strategických bombardérů, taktického letectva, střel s plochou dráhou letu, dronů či nadzvukových zbraní.

Nová doktrína rovněž poprvé definuje „potenciálního nepřítele“ jako jednotlivé státy i vojenské koalice, pokládající Rusko za potenciálního nepřítele a disponující jadernými či jinými zbraněmi hromadného ničení či značným vojenským potenciálem, dodal Kommersant.

V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, píší média

V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.

Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.

Tvůrci krytu z ústavu, který spadá pod ministerstvo pro mimořádné situace, pokládají za hlavní přednost svého díla mobilitu krytu, který lze snadno přepravit na jiné místo a lze jej připojit ke stávajícím inženýrským sítím. Výroba, přeprava a umístění mobilního krytu nazvaného Kub-M má podle ústavu stát polovic oproti výstavbě stacionárního krytu, přičemž Kub-M lze vyrobit během tří měsíců.

První zprávy o vytvoření mobilního krytu chránícího před ozářením v případě jaderného výbuchu a před následným radioaktivním spadem se objevily loni v prosinci, poznamenal Kommersant. Připomněl zároveň dřívější vyjádření úřadů, že počet fungujících krytů v Rusku je nedostatečný.

Ruské úřady na počátku loňského roku začaly s kontrolami a opravami protileteckých krytů, vybudovaných za Sovětského svazu. Na území země je značné množství bunkrů a dalších bezpečných útočišť. Mnohé kryty byly po desítky let zakonzervovány, ale většina těchto objektů je v havarijním stavu, podotkl server The Moscow Times. Připomněl, že ke konci loňského roku příslušný úřad schválil státní normu pro přebudování podzemních skladů, parkovišť, sklepů, metra či silničních tunelů na kryty.

Washington není překvapen úpravou ruské jaderné doktríny

Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.

„Není to poprvé, co se ohánějí hrozbou jaderné eskalace, což je naprosto nezodpovědné,“ prohlásil dnes Borrell po bruselském jednání unijních ministrů obrany, kterého se ve své funkci zúčastnil naposledy.

„Rusko nestraší poprvé ani naposledy,“ řekl polský prezident Andrzej Duda ke změně ruské jaderné doktríny. „Papír snese všechno,“ dodal.

Putin dokument podepsal v době, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít jimi dodané rakety ATACMS k úderům do hloubi ruského území.

Borrell dnes v souvislosti s tisícidenním milníkem prohlásil, že osud Ukrajiny určí osud Evropské unie.

Spojené státy oznámená změna jaderné doktríny nepřekvapila a neplánují přizpůsobit svoji jadernou doktrínu, řekl podle agentur Reuters mluvčí americké Národní bezpečnostní rady (NSC). „Rusko svůj záměr aktualizovat svou doktrínu signalizovalo několik týdnů,“ připomněl mluvčí a poukázal na opakovanou „nezodpovědnou rétoriku“ ze strany Moskvy. NSC rovněž poukázala na účast severokorejských vojáků v bojích na straně Ruska, což označila za významnou eskalaci.

Borrell: Úspěch Ruska na Ukrajině by EU stál více než vojenská pomoc

Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Evropská unie se již dříve zavázala předat do letošního března Ukrajině na obranu před ruskou invazí milion kusů dělostřelecké munice. Tehdy svůj slib nesplnila, dnes ale Borrell oznámil, že se to již podařilo. „Sice o pár měsíců později, nicméně tento milion byl už doručen a budeme v tom pokračovat, protože Rusko získává munici z KLDR a Íránu,“ uvedl šéf unijní diplomacie, který před pár dny Ukrajinu navštívil. Bez podpory Severní Koreje, Íránu a Číny by podle něj Rusko ve válce nemohlo pokračovat v takové intenzitě.

S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle českého premiéra Petra Fialy díky tomu Ukrajina do konce roku získá 500.000 granátů.

V případě, že bude do konce listopadu schválena nová Evropská komise, bylo dnešní jednání poslední schůzkou unijních ministrů obrany pod Borrellovým vedením. Ve funkci by ho měla nahradit bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

 

Podíl
Exit mobile version