Komerční prezentace Aktual.: 19.12.2024 17:11

Moskva – Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky denně postupují po celé linii fronty, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Šéf Kremlu tvrdil, že prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, zároveň je podle svých slov připraven jednat s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rusy ujišťoval, že ekonomika jejich země zůstává stabilní. Rusko vede rozsáhlou válku proti Ukrajině už třetím rokem.

„Nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven,“ uvedl Putin podle agentury Reuters. Jedním z hlavních témat jednání by podle všeho byla ruská válka na Ukrajině. Šéf Kremlu přitom tvrdil, že Moskva je připravena k jednání a kompromisům. Trump slíbil konflikt rychle ukončit, plán jeho budoucího zmocněnce pro tuto otázku Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Kyjev, tak na Moskvu.

Ruský prezident dnes zároveň prohlásil, že jeho armáda na Ukrajině bojuje „prakticky proti všem zemím Severoatlantické aliance.“ S podobnými tvrzeními Moskva přišla už v minulosti navzdory tomu, že žádné jednotky ze států NATO na Ukrajině nebojují. Napadenou zemi alianční země podporují finančně a dodávkami zbraní.

Ruské jednotky se podle šéfa Kremlu blíží splnění cílů operace, kterou z Putinova rozkazu ruská armáda zahájila v únoru 2022 vpádem do sousední země. Ukrajina z části svých území invazní vojska vytlačila, ale v posledních měsících její jednotky na východě země pod setrvalým ruským tlakem ustupují. Putin zároveň nedokázal jednoznačně říci, kdy naopak ruské síly vytlačí ukrajinské jednotky z části ruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda podnikla vpád letos v srpnu.

Prezident, který je odchovancem sovětské tajné služby KGB a byl krátce ředitelem ruské tajné služby FSB, připustil selhání a chyby ruských tajných služeb v případu nedávného zabití náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova v Moskvě. FSB zadržela Uzbeka, kterého viní z jeho smrti, a tvrdí, že se doznal k práci pro ukrajinskou tajnou službu. Tajná služba Ukrajiny SBU se mezitím k činu přihlásila. Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev ho proto považoval za „zcela legitimní cíl“.

Putin dnes kritizoval Ukrajinu za to, že od nového roku neprodlouží smlouvu s ruskou plynárenskou společností Gazprom a nepovolí distribuci ruského plynu do západní Evropy přes své území. „Tato smlouva už neexistuje, to je jasné, ale my ji přežijeme, Gazprom ji přežije,“ pronesl Putin.

Prezident se vyjádřil také k hospodářské situaci své země, která kvůli invazi na Ukrajinu čelí rozsáhlým sankcím. Ruská ekonomika podle něj zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky a hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent, za dva roky pak osmi procent HDP. Šéf Kremlu zároveň připustil vysokou inflaci, která je podle něj kolem 9,3 procenta. Reálné platy však vzrostly ještě více, tvrdil prezident. Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby.

Ohledně konfliktu v Sýrii Putin tvrdil, že Rusko neprohrálo. Ruská vojenská intervence během tamní občanské války svého času pomohla syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, jehož režim ale nedávno svrhla blesková ofenzíva několika povstaleckých uskupení. Rusko v Sýrii neprohrálo, protože už tam nemělo pozemní vojska, ale jen leteckou a námořní základnu, a tak už v Sýrii neválčilo, řekl Putin. Moskva podle něj navrhla novým vládcům Sýrie zachovat ruské vojenské základny v blízkovýchodní zemi.

Ruský prezident se vyjádřil také k nedávnému úniku tisíců tun mazutu ze dvou ruských tankerů, poškozených během bouře v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Označil ho za velkou ekologickou katastrofu.

Stejně jako loni i dnes Kreml spojil do jedné jinak dvě Putinovy tradiční mediální akce: výroční tiskovou konferenci a debatu s ruskými občany. Tentokráte se vše konalo pod taktovkou dvou moderátorů, přesněji moderátorky a moderátora sedících po stranách stolu s Putinem před sálem zaplněném novináři i aktivisty.

Zatímco například francouzská agentura AFP hodnotí Putinovo vystoupení jako „pečlivě zrežírované představení“, uspořádané měsíc před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, ruská televize je označila za důkaz, že v Rusku – na rozdíl od Západu – zůstává zachována svoboda slova. O zákonech, hrozících drakonickými tresty za jakoukoliv kritiku války proti Ukrajině či za odpor vůči ruskému vedení, se televize v této souvislosti nezmínila.

Putin během více než čtyř hodin odpovídal na desítky otázek, ať zazněly od moderátorů, novinářů či spoluobčanů, a to v širokém rozptylu sahajícím od svrženého syrského diktátora Bašára Asada a stavu ruské ekonomiky přes možnou schůzku s nově zvoleným americkým prezidentem Trumpem až po výzdobu prezidentovy pracovny a případné omezení přístupu k serverům s pornografií. V tomto případě by Putin místo zákazu dal přednost alternativní nabídce něčeho zajímavějšího než je porno.

Ještě před Putinovým příchodem do sálu, kam prezident dorazil tradičně s mírným zpožděním, se podle organizátorů sešly více než dva miliony otázek. S jejich tříděním a zpracováním podle Kremlu poprvé pomáhala umělá inteligence a také veteráni z války proti Ukrajině. V call-centru podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova pracovali bývalí vojáci, kteří přišli o zrak.

Diskutovat se spoluobčany Putin v roce 2013 vydržel čtyři hodiny a 47 minut, přičemž počet dotazů přesáhl tři miliony. S novináři stanovil Putin rekord v roce 2008, kdy odpověděl na více než 100 otázek za čtyři hodiny a 40 minut.

Tentokráte závěrečný potlesk zazněl zhruba po čtyřech a půl hodinách.

Podíl
Exit mobile version