Aktual.: 19.12.2024 14:28
Moskva – Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Rusko se podle něj na Ukrajině blíží splnění cílů operace, kterou z Putinova rozkazu ruská armáda zahájila v únoru 2022 vpádem na území sousedního státu. Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.
V přímém přenosu ruských televizí ale Putin nedokázal jednoznačně říci, kdy ruské síly vytlačí ukrajinské jednotky z části Kurské oblasti na západě země. Dotaz položila ruská občanka, která právě z této části Ruska uprchla poté, co do ní na počátku srpna vstoupila ukrajinská armáda.
„Nepochybuji o tom, že je (ukrajinské jednotky) vypudí, naši chlapci bojují každý den,“ řekl Putin. Připustil ovšem, že konkrétní datum říci nemůže.
Podle Kyjeva se v posledních dnech do bojů v Kurské oblasti výrazně zapojili vojáci ze Severní Koreje, kterých už tam desítky až stovky přišly o život a utrpěly zranění.
Putin dnes ovšem ujišťoval, že hned po osvobození Kurské oblasti úřady obnoví v regionu infrastrukturu a opraví válkou způsobené škody.
Ruský prezident také slíbil, že dá do pořádku všechny náležitosti ruských vojáků, kteří v Kurské oblasti bojují. Ti si totiž podle moderátora debaty stěžují, že nedostávají tak vysoké platy jako jejich kolegové bojující přímo na Ukrajině, ani odměny za zničenou nepřátelskou techniku.
Ukrajina se ruské agresi úspěšně brání už třetí rok, ale její jednotky na východě země v posledních měsících pod setrvalým ruským tlakem ustupují.
Putin před televizními kamerami opět chválil novou ruskou raketu středního doletu Orešnik, kterou ruská armáda minulý měsíc vystřelila na ukrajinské město Dnipro, a tím ji i vyzkoušela v boji. Na pochyby expertů ohledně kvalit nové ruské zbraně Putin odpověděl návrhem, ať západní oponenti vyberou libovolný objekt v Kyjevě, zajistí mu protiraketovou a protivzdušnou obranu a Rusko pak na tento objekt vystřelí Orešnik – „uvidíme, co se stane“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu v reakci na Putinovy výroky ohledně „technologického souboje“ v podobě protivzdušných systémů a Orešniku nad Kyjevem zpochybnil příčetnost šéfa Kremlu, napsal server Novaja gazeta. „Lidé umírají a on si myslí, že to je ‚zajímavé’… debil,“ napsal později na síti X Zelenskyj.
Ruský prezident rovněž ujišťoval, že Rusko udělá vše, aby zajistilo bezpečnost svého spojence Běloruska. Obrana Běloruska se stala důležitou součástí nové ruské jaderné doktríny. Ohrožení Běloruska bude Moskva podle Putina vnímat stejně jako analogické ohrožení samého Ruska.
Po atentátu na generála Putin připustil selhání tajných služeb
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samém Rusku.
„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.
Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.
Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.
Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Podezřelého s pouty na rukou dnes agenti podle ruských médií dopravili na místo činu kvůli ověření jeho výpovědi.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, tvrdí FSB. Ukrajinci podle ní za atentát muži slíbili 100.000 dolarů (přes 2,3 milionu Kč) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie.
Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přihlásila.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu.
SBU oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.
Putin: Téměř celé NATO bojuje proti Rusku, jsem připraven jednat s Trumpem
Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.
„Tak, především nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven. A budu připraven na setkání, pokud ho bude chtít,“ citovala ruskou hlavu státu agentura Reuters.
Jedním z hlavních témat takového jednání by podle všeho byla válka na Ukrajině. „Jsme připraveni k jednáním a kompromisům. Jednání je vždy o kompromisech, ale potřebujeme, aby i druhá strana byla ochotná jednat,“ uvedl dnes Putin v odpovědi na otázku, zda je připraven nabídnout ústupky v zájmu dosažení míru na Ukrajině.
Trump slíbil konflikt velmi rychle ukončit. Plán Trumpova budoucího zmocněnce pro tuto otázku, generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Ukrajinu, tak na Rusko.
„Řekneme Ukrajincům: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil Kellogg jednu jeho část letos v červnu. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti‘.“
V Kyjevě i řadě evropských zemí panují z Trumpova postupu obavy. Končící administrativa prezidenta Joea Bidena byla nejdůležitějším podporovatelem východoevropské země, která se už téměř tři roky brání ruské agresi.
