Moskva/Brusel – Ruský prezident Vladimir Putin ve volbách z konce minulého týdne prodloužil svou téměř čtvrtstoletí trvající vládu o páté funkční období. Podle ruské ústřední komise v hlasování získal 87,28 procenta hlasů. Západní země ale volby odsoudily jako nesvobodné a podotkly, že ruské hlavě státu po tvrdém zakročení proti opozici chyběla skutečná konkurence. Evropská unie dnes poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny. K vítězství naopak Putinovi pogratulovaly Čína, Severní Korea, Írán nebo některé latinskoamerické země. Představitel ruské exilové opozice Michail Chodorkovskij vyzval západní vlády, aby neuznávaly Putinovo vítězství v prezidentských volbách, uvedla AFP.
Účast podle ústřední volební komise přesáhla 77 procent a byla v novodobé historii Ruska rekordní. Nezávislá média ale upozornila, že Kreml se snažil volební účast navýšit i takovými prostředky, jako je nátlak na voliče nebo rozložení hlasování do tří dnů.
Na druhém místě za Putinem podle ruských úřadů skončil kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov se ziskem 4,31 procenta hlasů. Vladislav Davankov, který kandidoval za stranu Noví lidé, získal 3,85 procenta hlasů a lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij 3,2 procenta.
Funkcí Putinových protikandidátů však bylo podle některých médií včetně agentury AP pouze vytvořit zdání konkurence. Někteří ruští opoziční představitelé nicméně před hlasováním podpořili Davankova, který posléze zvítězil v několika městech mimo Rusko, kde měli možnost hlasovat ruští emigranti; mimo jiné se mu dařilo v Praze či Varšavě.
Prezidentské volby se v Rusku konaly od pátku do neděle, mimo jiné také na okupovaných ukrajinských územích, která jednotky Moskvy dobyly v rámci své více než dva roky trvající války na Ukrajině. Diplomacie Evropské unie dnes v prohlášení uvedla, že výsledky v těchto regionech nikdy neuzná a Rusko za ně ponese následky.
V Rusku samotné hlasování doprovázel „alarmující nárůst porušování občanských i politických práv“, doplnila Evropská unie, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím.
Jako absurdní kritiku Západu dnes odmítl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Ruské volby byly volbami bez možnosti výběru,“ řekla dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, zatímco podle šéfa litevské diplomacie Gabrieliuse Landsbergise nelze ruské hlasování ani nazývat volbami. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že v Rusku nebyly dodrženy podmínky pro svobodné a demokratické volby. Podobně se vyjádřila i italská diplomacie, ale podle italského vicepremiéra a šéfa krajně pravicové strany Liga Mattea Salviniho Rusové v hlasování projevili svou vůli.
Své gratulace Putinovi vzkázaly země, které s Moskvou i přes ruskou invazi na Ukrajinu udržují bližší vztahy. Podle Číny, která s Ruskem sdílí antipatie vůči Spojeným státům, volby ukázaly sjednocení a podporu ruského lidu jeho dlouholetému lídrovi. Putina podpořila i Severní Korea, jenž Rusku dodává vojenské vybavení, a Írán, který Západ viní z dodávek dronů ruské armádě. Indie si od dalšího Putinova mandátu slibuje pokračování vzájemného „strategického partnerství“.
K vítězství v prezidentských volbách poblahopřály Putinovi také Kuba, Venezuela, Bolívie či Honduras.Tyto země mají levicové vlády, přičemž režimy na Kubě a ve Venezuele jsou označovány za autoritářské a dlouhodobě čelí kritice za represe vůči opozici, podobně jako Moskva.
Ruskem pořádané volby na okupovaných územích Ukrajiny nikdy neuznáme, uvedla EU
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla dnes v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.
V Rusku samotném hlasování doprovázel „alarmující nárůst porušování občanských i politických práv“, dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím. Legitimitu ruských prezidentských voleb podle EU rovněž podkopává fakt, že úřady k volbám nepřizvaly nezávislé pozorovatele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).
„Strašlivé úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období bylo dalším důkazem narůstajícího systematického utlačování. Mnoha kandidátům bylo znemožněno se voleb účastnit, včetně těch, kteří protestují proti vedení nelegální války (na Ukrajině),“ stojí v unijním prohlášení. Jménem bloku text zveřejnila unijní diplomatická služba jen krátce po začátku dnešního bruselského jednání ministrů zahraničí zemí EU.
EU opět zdůraznila svou podporu ukrajinské nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti a znovu vyzvala Rusko k zastavení agrese a stažení veškerých vojsk i vojenské techniky ze sousední země.
Z Německa se Putin gratulace nedočká, média ruské volby označují za cirkus.
Jako zmanipulované volby a státní cirkus označují německá média výběr ruského prezidenta, který podle oficiálních údajů jasně vyhrál Putin. Ten mezitím obdržel několik gratulací od autoritářských režimů, od německých představitelů se ale žádného blahopřání nedočká.
Úřad německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera už v neděli ohlásil, že žádnou gratulaci do Moskvy Steinmeier nepošle. „Žádný dopis Putinovi nebude,“ řekla v neděli večer deníku Tagesspiegel prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová. Ta v neděli na síti X také zveřejnila, že Steinmeier vyjádřil podporu vězněným členům ruské opozice proti Putinovu režimu.
Šéf zahraničního výboru německého parlamentu Michael Roth z vládních sociálních demokratů (SPD) v rozhovoru se zpravodajskou stanicí RBB24 volby v Rusku označil za ty nejnesvobodnější od rozpadu Sovětského svazu.
„Musíme uznat, že z autoritářsky vedené země se stala diktatura – s fašistickými a totalitními rysy,“ řekl Roth. „Už neexistuje žádná opozice, občanská společnost je potlačována,“ poznamenal s tím, že Putin ruskou agresi proti Ukrajině a Západu potřebuje, aby živil svou imperialistickou ideologii.
Poslanec německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Norbert Röttgen, který je zahraničněpolitickým expertem strany, volební výsledek přes 87 procent hlasů pro Putina označil za komedii. „Výsledek 87 procent, který stanovil Putin, je čistá fraška,“ řekl Röttgen v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel. Poznamenal, že to poslouží k falešné legitimizaci války proti Ukrajině a k novému náboru vojáků.
Po uznání ruský voleb se naopak vyslovila nově vytvořená strana Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW), která vznikla odtržením od postkomunistické Levice. Místopředseda BSW Klaus Ernst listu Tagesspiegel řekl, že nemá smysl pochybovat o legitimitě ruských voleb, neboť by se tím jen Německo připravilo o vliv. Podle Ernsta by rovněž bylo chybou předstírat, že volby nic neznamenaly.
Německý mediální dům RND se v dnešním komentáři věnuje tomu, proč se Putin vůbec obtěžuje pořádat volby. „Volby bez skutečných soupeřů, bez svobodných médií a pod dohledem ozbrojených přisluhovačů nejsou žádné volby. Celý svět ví, že takzvané prezidentské volby se v posledních třech dnech přesně takto konaly,“ napsal RND o hlasování, které označil za státní cirkus. „Je to ukázka moci dovnitř i ven,“ poznamenal.
Deník Berliner Morgenpost zase napsal, že řada Rusů nehledě na volební frašku ukázala během hlasování svou odvahu. „Jejich nasazení a statečnost pro nás mohou být vzorem,“ uvedl deník o symbolech odporu některých hlasujících. „Naděje na lepší časy tak v Rusku stále ještě žije,“ dodal.
V Rusku nebyly podmínky pro svobodné volby, uvedla Francie
Znovuzvolení Putina se událo v kontextu represí v občanské společnosti a nebyly dodrženy podmínky pro svobodné a demokratické volby. V prohlášení, které citovala agentura Reuters, to dnes uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Francie neuznává výsledky voleb, které se konaly v Ruskem okupovaných částech sousední Ukrajiny.
Paříž také ocenila odvahu „mnoha ruských občanů, kteří pokojně protestovali proti tomuto útoku na jejich základní politická práva“. Francouzská diplomacie dodala, že neuznává, že neuznává výsledky voleb, které se konaly v oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem a odsoudilo zřízení volebních středisek v oblastech, jako je Jižní Osetie a moldavské Podněstří.
Představitelé Ukrajiny i západních zemí volby odsoudili jako nedemokratické a nesvobodné.
Volby v Rusku nelze nazývat volbami, míní litevský ministr zahraničí
Prezidentské volby v Rusku nelze nazývat volbami, nemají žádnou legitimitu, řekl dnes šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.
„Určitě se to nedá nazývat volbami. Je to procedura, která má připomínat volby,“ okomentoval Landsbergis hlasování, které se konalo od pátku do neděle. Vítězství Putina bylo dopředu očekáváno i vzhledem k tomu, že dlouholetý ruský lídr nemusel ve volbách čelit žádné skutečné konkurenci. „V této atmosféře nesvobody se nemohou konat žádné volby,“ dodal litevský ministr zahraničí.
Hlavním tématem dnešního jednání v Bruselu bude podle Lansbergise další podpora Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledních dnech zmínil i možnost vyslání vojáků ze zemí EU na Ukrajinu. „Nemyslím si, že bychom se na něčem takovém dokázali shodnout. Dokážeme se shodnout jen na méně citlivých tématech,“ uvedl litevský ministr s tím, že jeho země je ale připravena „jednat o jakýchkoli možnostech a pomoci Ukrajině tuto válku vyhrát“.
Chodorkovskij vyzval západní vlády, aby neuznaly volební vítězství Putina
Někdejší nejbohatší Rus, později neznámější vězeň ruského režimu a v současnosti opoziční politik v emigraci Michail Chodorkovskij dnes vyzval západní vlády, aby neuznávaly vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách. Informovala o tom dnes agentura AFP.
„Nyní jde o to, abychom konečně veřejně uznali Putinovu nelegitimitu,“ řekl Chodorkovskij novinářům v Berlíně. „Hodně očekáváme od západní společnosti, kterou žádáme, aby se obrátila na vlády a požádala je, aby neuznávaly Putinovu legitimitu,“ řekl na akci pořádané berlínským institutem Centrum pro liberální modernu.
Bývalý ropný magnát Chodorkovskij strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. V neděli se Chodorkovskij setkal před ruským velvyslanectvím v Berlíně s Julijí Navalnou, vdovou po opozičníkovi Alexeji Navalném, který v únoru zemřel v ruském vězení.
Čína, KLDR, Írán a Indie poblahopřály Putinovi k výhře v prezidentských volbách
Čína, Severní Korea, Írán i Indie dnes poblahopřály ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k vítězství v prezidentských volbách. Podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga znovuzvolení Putina ukázalo, že má ruský prezident plnou podporu svého lidu. Ruská ústřední volební komise dnes uvedla, že Putin volby vyhrál se ziskem 87,28 procenta. Řada zemí včetně USA, Ukrajiny nebo Česka volby bez reálné účasti opozice odsoudily.
„Jsme přesvědčeni, že pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina se čínsko-ruské vztahy budou nadále rozvíjet,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. „Obě hlavy států budou pokračovat v úzké spolupráci a podporovat udržení dlouholetého sousedského přátelství obou zemí,“ dodal.
Čínský prezident Si poslal Putinovi blahopřání. „V posledních letech se ruský lid sjednotil, aby překonal výzvy. Vaše znovuzvolení dokazuje, že vás Rusové plně podporují,“ napsal Si.
Čínu a Rusko spojuje odpor k tomu, co označují za americkou hegemonii a zasahování Spojených států do záležitostí jiných zemí. Od začátku války na Ukrajině, kterou zahájilo Rusko svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, se Čína a Rusko dále politicky a ekonomicky sblížily.
Moskva v poslední době podniká také kroky ke sbližování s politicky izolovanou diktaturou KLDR, od níž kromě jiného získala vojenské vybavení pro svou agresi vůči Ukrajině. Severokorejská státní tisková agentura KCNA dnes uvedla, že vůdce KLDR Kim Čong-un zaslal ruskému prezidentovi zprávu, v níž mu poblahopřál k vítězství.
Putinovu výhru přivítal také Írán, který je Západem obviňován z dodávek dronů Rusku pro jeho boje na Ukrajině. „Íránský prezident Ebráhím Raísí upřímně poblahopřál svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace,“ informovala íránská oficiální tisková agentura IRNA.
Putinovi gratuloval také indický premiér Naréndra Módí, který na sociální síti X uvedl, že se těší na posilování „osvědčeného privilegovaného strategického partnerství“. Indie patří mezi země, které Rusko po napadení Ukrajiny neodsoudily, a Moskvu nadále bere jako strategického partnera, například pokud jde o dovoz ropy.
