Aktual.: 6.09.2024 15:56
Brno – Původní obyvatele tří slavných brněnských vil i jejich širší rodinu připomínají ode dneška kameny zmizelých, tedy mosazné kostky v dlažbě. Jsou na nich jména, data a místa narození i úmrtí. Z údajů na kamenech je patrné, že členové rodin Tugendhat, Hože a Löw-Beer čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holokaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.
„Každý z kamenů je připomínkou konkrétního osudu, konkrétního člověka, někoho, kdo vlivem tragických událostí 20. století byl odvlečen do koncentračního tábora, zemřel za tragických okolností, nebo se mu podařilo utéct, ale na dlouho ztratil kontakt se svou vlastí,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Rodiny podle něj výrazně ovlivnily tvář Brna, kvůli totalitám 20. století ale přišly o svůj domov.
„Musíme si to připomínat, abychom to už nikdy nemuseli prožít. Naší povinností je, abychom dělali vše pro to, aby tu žádný totalitní režim, žádná diktatura, žádná nenávist nemohla zvítězit. Abychom se mohli dál svobodně rozvíjet a naši potomci nemuseli dělat to, co nyní děláme my,“ doplnil Fiala před odhalením kamenů, jehož se zúčastnila řada potomků a příbuzných všech tří rodin.
Kameny jsou před Arnoldovou vilou a nedalekou vilou Löw-Beer v Drobného ulici, před vilou Tugendhat v Černopolní ulici, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, ale také před dalšími domy ve čtvrti, kde rozvětvené rodiny průmyslníků, podnikatelů či právníků žily. O veškerý majetek rodiny přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení druhé světové války. Trojice vil je v současnosti přístupná veřejnosti, patří k hlavním brněnským turistickým atrakcím.
„Pro nás jako pro rodinu tyto domy nejsou primárně kulturní památky, ale domovy,“ řekl potomek rodiny Tugendhatových Lukas Hammer. Připomněl, že rodina se v minulosti necítila v Brně vítaná, což se v posledních letech postupně změnilo. Kameny zmizelých ocenil jako další projev úcty k jejich odkazu, ale také jako připomínku tragického osudu a křivd. Varoval před vzestupem krajní pravice a opětovným přiživováním nenávisti v Evropě.
Kameny konkrétně připomínají více než 20 lidí, například Alfreda Löw-Beera, továrníka, který zemřel v roce 1939 za nejasných okolností, patrně při pokusu uniknout z protektorátu. Jeho tělo se našlo poblíž železniční trati u Stříbra na Tachovsku. Své kameny mají také Fritz a Grete Tugendhatovi, kteří si nad starší vilou Löw-Beer postavili vlastní dům, vilu Tugendhat, dnes oceňovanou jako klenot moderní architektury. Stihli opustit Československo před nástupem nacistických represí. Zemřeli ve Švýcarsku.
„Je určitě dobře, že město Brno nezapomnělo na své rodáky, případně na ty, kteří jsou s městem Brnem spjati, a že i ti lidé, kteří byli krutě holokaustem zasaženi, ať už přímo, či nepřímo, že nezapomněli na město Brno,“ řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek. Pietní akce se zúčastnil také vrchní zemský rabín Karol Sidon a vedení Brna i kraje. Jednotlivé kameny odhalovali a květiny k nim kladli potomci rodin Tugendhat, Hože a Löw-Beer. Zněla při tom slova židovské modlitby.
