Komerční prezentace Aktual.: 21.10.2026 10:30
New York – Řada Čechů žijících ve Spojených státech v listopadových volbách do Kongresu vnímá jako důležité téma zdražování, zejména pohonných hmot. Někteří krajané, kteří se na druhé straně Atlantiku usadili, získali americké občanství a s ním i právo volit, však kvůli růstu cen neztrácejí důvěru v Republikánskou stranu, jež bojuje o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jak vyplývá z rozhovorů s ČTK, v jejich politických postojích hrají důležitou roli i další otázky, jako je výše daní nebo odpor vůči progresivním demokratům.
Milada Boháčková zatím volit nemůže a politickou situaci v zemi sleduje právě při setkávání s českými krajany, kteří v zemi žijí déle. „Já bych řekla, že úplně nejvíc rezonují ceny nafty a benzinu. To se hodně odráží na tom, jak lidé tu celkovou situaci vnímají, protože to na ně má samozřejmě velký efekt každý den,“ říká Boháčková, která vede Českou a slovenskou školu v Atlantě a organizuje společenské a kulturní akce pro Čechy.
Když se do státu Georgia před třemi lety přistěhovala z Česka, nádrž benzinu ji stála kolem 40 dolarů (asi 865 Kč), zatímco nyní zaplatí kolem 67 dolarů (asi 1450 Kč). „Ale to je malé auto a většina Američanů tady jezdí těmi velkými trucky a obvyklá cena je třeba 130 dolarů (asi 2810 Kč) za nádrž a teď se to zvedlo v podobném poměru,“ vysvětluje s tím, že v USA lidé ujedou obrovské vzdálenosti. „Potom je velký rozdíl, jestli natankujete za 200 dolarů (asi 4330 Kč) za týden nebo za 400 (8650 Kč),“ dodává.
Velké obavy spojené s cenami pohonných hmot podle říjnového průzkumu Pew Research Center pociťuje 74 procent Američanů. V lednu, tedy ještě před tím, než USA s Izraelem rozpoutaly válku s Íránem, která k růstu cen přispěla, se obdobně vyjádřilo 40 procent Američanů. Většina Američanů, 65 procent, má přitom za to, že ekonomická opatření prezidenta Donalda Trumpa hospodářské situaci v zemi ublížila. Zlepšení ekonomiky mu přisuzuje 19 procent.
Georgia patří mezi jižanské státy, jejichž obyvatelé se spíše přiklánějí k republikánům. Mezi ně se podle Boháčkové řadí i mnoho Američanů českého původu, kterým vadí rostoucí ceny benzinu a nafty. S Trumpovými kroky si ale zdražování pomalu spojují. “Ze začátku bych řekla, že ty kroky hodně omlouvali nebo se je snažili pochopit, ale v momentu, kdy se to dotklo jejich peněženek, je toto pochopení pryč,” říká.
Trumpova popularita rapidně klesá hlavně kvůli cenám benzinu, míní Věra Dvořák, která pracuje pro technologickou společnost na Manhattanu. “Makroekonomické ukazatele nejsou pro Ameriku dobré,” říká s tím, že proto se spousta republikánských kandidátů snaží od prezidenta distancovat, protože ví, že jim to ve volbách nepomůže. „A taky jeho období vlastně bude brzo končit. Pravděpodobně ho nezvolí, takže už nedává takový smysl mu až oddaně sloužit a adorovat ho, jak to bylo doteď,“ dodává Dvořák, která k americkým volbám půjde poprvé, jelikož nedávno získala americké občanství. Svůj hlas se chystá dát demokratům, kteří jsou jí bližší než republikáni. Dvořák zdůrazňuje, že v krajanské komunitě volba rozhodně není jednotná. „Spousta lidí zejména starší generace naopak souzní s republikánským přístupem.“
Podnikatelka Kateřina Kalčíková, jejíž firma organizuje svatby a podobné příležitosti, dražší benzin při tankování pociťuje. Volička republikánů z Chicaga ale nepovažuje za rozumné rozhodovat se ve volbách pouze podle aktuálního růstu cen. „Je to takové krátkozraké, že teď se mám špatně, tak zvolím druhou stranu. Zvolí se druhá strana a zase zjistím, že on to vlastně až takový rozdíl není. Člověk by si asi měl držet svůj postoj,“ říká.
Ekonomická situace však podle ní trápí spoustu Američanů. Trumpovy sliby na zlepšení se neproměnily v realitu. Z části to souvisí s americkou zahraniční politikou, válkách v Íránu a na Ukrajině. „Myslím si, že lidi jsou tady z toho hodně frustrovaní, protože ta finanční zátěž je obrovská,“ dodává.
Pro elektrotechnického inženýra v důchodu Víta Millera z Minnesoty je více než růst životních nákladů podstatnější téma daní. Připouští, že je draho, ale daně pociťuje jako větší problém. „Ať dělám, co dělám, za ty daně utratím víc, než utratím za benzin, za jídlo. Za hromadu dalšího utratím výrazně méně, než za ty daně. Takže to je pro mě hodně důležitá položka,“ vysvětluje Miller. Označuje se za libertariána, který volí republikány.
S Trumpem sice ve všem nesouhlasí, ale některé věci podle něj dělá dobře. „Třeba jak tlačí na Evropu, aby se sama o sebe starala. Já vyloženě zápasím s tím, že 350 milionů Američanů má za povinnost chránit 500 milionů Evropanů před 150 milionem Rusáků,“ prohlašuje. Naopak se mu nelíbí, že Trump podle něj utrácí příliš peněz. „Protože jak jsem ten libertarián, tak já si myslím, že vláda by měla dělat co nejmíň,“ říká. Trump je podle něj populista a pořád někomu poskytuje nějaké úlevy a slibuje, že těm či oněm dá více peněz.
Daně jsou důležitým tématem i pro Katerinu Crawfordovou, učitelku v Pensylvánii, jejíž rodina nyní otevírá už druhou kavárnu. „Chci menší daně a chci, aby si lidé o svých financích rozhodovali sami a ne, aby za ně rozhodovala vláda,“ říká.
Růst cen ani inflaci Crawfordová nevnímá. Spojeným státům se podle ní ekonomicky daří dobře. “Momentálně je tady ekonomický růst,” říká o tom, co se jí líbí na Trumpově vládě. S Trumpem se ale neshoduje ve všem. Kriticky se například staví k jeho celní politice, kterou považuje za experiment, jenž sice mohl na papíře vypadat dobře, v praxi ale podle ní nefunguje.
Sama se řadí k politickému středu, ale v těchto volbách se přiklání k republikánům. “Snažím se se být neutrální. Není to zrovna jednoduché, protože každá ta strana má extremistické tendence,” říká. „Teď vůbec nedokážu pochopit, že si v New Yorku zvolili socialistu, demokratického socialistu, tak to už pro mě je opravdu extrém,“ dodává s odkazem na newyorského starostu Zohrana Mamdaniho s tím, že pro někoho, kdo vyrůstal v komunistické zemi, je to strašidelné.
Podobné znepokojení vyjadřuje Miller, podle něhož by vítězství některých progresivních kandidátů v senátních volbách mohlo mít dlouhodobé důsledky. Senátoři jsou voleni na šest let a případné změny v obsazení horní komory tak mohou ovlivňovat politiku celé roky po volbách a po konci Trumpova funkčního období. Vedle Mamdaniho se mu nelíbí demokratický kandidát do Senátu za Michigan Abdul El-Sayed. Ten se sice nepovažuje za demokratického socialistu a sám se označuje za kapitalistu, zároveň však patří k progresivnímu křídlu Demokratické strany. “Já jsem ten komunismus zažil, takže já mám trénink, o kterým se těmto lidem tady nezdálo,“ dodává Miller.
Dvořák, která bydlela v New Yorku 17 let před tím, než se odstěhovala do nedalekého Connecticutu, úspěchům podobných kandidátů rozumí. V Brooklynu žila v domě vlastněném takzvaným slum lordem. Jsou to “magnáti v oblasti realit, kteří vlastní tyto budovy, o které se moc nestarají. A lidi tam bydlí, platí jim nájmy, ale vlastně dost často v hrozných podmínkách” řekla Dvořák. Mamdaniho návrhy na dostupnější bydlení a ochranu nájemníků proto podle ní našly odezvu. Přestože jí některé jeho názory připadají extrémní, chápe, proč ho mnozí Newyorčané vnímají jako hlas menšin a obyčejných lidí, kteří potřebují zastání. K proměně města podle ní přispěla i pandemie covidu, během níž se část bohatších obyvatel odstěhovala jinam, třeba za New York, ale i na Floridu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
