Aktual.: 3.12.2025 13:55
Brusel/Bratislava – Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se v noci na dnešek dohodla s Evropským parlamentem na postupném ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda bude nyní přeložena do všech jazyků EU a následně musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy EU. Slovensko podle ministryně hospodářství Denisy Sakové považuje návrh od začátku za ideologický. Z vyjádření ministryně také vyplývá, že Slovensko prosadilo, aby součástí uvedeného unijního nařízení nebyl zákaz dovozu ruské ropy, kterou Slovensko odebírá stejně jako plyn z Ruska.
Opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení rady.
„Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
Komisař pro energetiku Dan Jörgensen dnešek označil za dobrý den pro Evropu a velmi špatný den pro Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zneužil energie jako zbraň proti Evropě. Jörgensen doplnil, že na začátku příštího roku plánuje EK předložit také legislativní návrh na ukončení dovozu ruské ropy.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné pro vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu.
Nařízení zavádí postupný a právně závazný zákaz dovozu jak zkapalněného zemního plynu (LNG), tak dovozu potrubního plynu z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG začne platit od 1. ledna 2027 a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.
Pro stávající smlouvy bude přitom zachováno přechodné období. U krátkodobých smluv o dodávkách uzavřených před 17. červnem 2025 bude zákaz dovozu ruského plynu platit od 25. dubna 2026 pro LNG a od 17. června 2026 pro plyn z plynovodů. U dlouhodobých smluv na dovoz LNG bude zákaz platit od 1. ledna 2027 v souladu s devatenáctým balíčkem sankcí. Pokud jde o dlouhodobé smlouvy na dovoz plynu z plynovodů, zákaz vstoupí v platnost 30. září 2027 za předpokladu, že členské státy budou na cestě k plnění cílů v oblasti plnění zásobníků stanovených v nařízení o skladování plynu, v opačném případě pak nejpozději 1. listopadu 2027.
Proti novému nařízení se stavěly Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly. Budapešť a Bratislava kvůli sporům s EU o dovoz ruských energetických surovin už vícekrát blokovaly plány na podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi, připomíná agentura DPA. Podotýká, že na rozdíl od protiruských sankcí, které členské státy musí schvalovat jednomyslně a obnovovat každého půl roku, mají nová právní opatření platit trvale.
EU bude po ukončení dovozu ruského plynu méně konkurenceschopná, tvrdí Peskov
Rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu sníží konkurenceschopnost bloku a povede k vyšším cenám pro spotřebitele. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Evropa tím odsuzuje sama sebe k mnohem dražším zdrojům energie, což nevyhnutelně povede k následkům pro evropskou ekonomiku a ke snížení konkurenceschopnosti Evropy,“ uvedl Peskov.
Ministryně Saková na sociální síti napsala, že Slovensko považuje od začátku návrh ohledně ukončení dovozu ruského plynu za ideologický a rizikový pro bezpečnost dodávek, neboť Bratislava je závislá na přepravních trasách a ruský plyn se třetinou podílí na dodávkách na Slovensko. Podle ministryně Slovensko v budoucnu nahradí ruský plyn z jiných zdrojů, včetně LNG ze Spojených států, o kterých země jedná s Českem, Německem, Polskem a Řeckem.
Dohoda obsahuje i bezpečnostní pojistku pro případ, že by zásobování plynem v jedné nebo více členských zemích mělo být ohrožené. V takových podmínkách by mohla Evropská komise těmto státům povolit, aby surovinu v Rusku nakoupily. Časově omezené dodávky ruského plynu by byly možné jen tehdy, pokud by nějaká země vyhlásila stav nouze.
Podle analýzy Evropské komise nebude úplné opuštění ruského plynu znamenat riziko pro bezpečnost dodávek. Na trhu je podle Bruselu dostatek jiných dodavatelů a spotřebitelé by se neměli obávat růstu cen.
Nařízení rovněž ukládá všem členským státům povinnost předložit do 1. března 2026 takzvané národní diverzifikační plány s přesnými opatřeními a milníky pro postupné ukončení dovozu.
Podle jedné z vyjednavaček, pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o historický úspěch, díky kterému se sníží Putinovy příjmy asi o miliardu eur měsíčně. „Velkým vítězstvím je posunutí zákazu dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) o celý rok a to již na 1. ledna 2027. To je ohromný úspěch, protože právě LNG je hlavní způsob, jakým se ruský plyn dostává na evropský trh,“ uvedla Gregorová, která na návrhu pracovala jako stínová zpravodajka ve výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA).
I po téměř čtyřech letech války Rusko nadále vydělává miliardy na dodávkách energie do EU. V letošním prvním pololetí země EU podle údajů Eurostatu odebraly z Ruska zkapalněný zemní plyn za 4,5 miliardy eur (108,6 miliardy korun). Loni odtamtud dovezly potrubní plyn a LNG za 15,6 miliardy eur. Ve Spojených státech nakoupily plyn v hodnotě 19,1 miliardy eur, uvádí DPA. V říjnu se však Rusko na dovozu plynu do EU podílelo už jen 12 procenty, což je pokles z 45 procent před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Mezi země, které stále odebírají ruský plyn, patří kromě Slovenska a Maďarska také třeba Francie a Belgie.
Loni země EU dovezly z Ruska 52 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídalo přibližně jedné pětině celkového dovozu plynu. Dále koupily také 13 milionů tun ropy a více než 2800 tun uranu v obohacené formě nebo jako jaderné palivo.
Maďarsko přijme právní kroky
Maďarsko přijme právní kroky kvůli plánu EU na ukončení dovozu plynu z Ruska, uvedl dnes jeho ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Šéf maďarské diplomacie zmínil, že přidat se má i Slovensko, premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím nerozhodl.
„Pro Maďarsko je nemožné přijmout a zavést rozhodnutí EU o ukončení dodávek energie z Ruska,“ uvedl Szijjártó v Bruselu, kde se účastní ministerského jednání NATO. Věc podle něj ohrožuje energetickou bezpečnost země. Maďarsko chce společně se Slovenskem podniknout právní kroky u Soudního dvoru Evropské unie, jakmile bude text dokončen, doplnil ministr.
Slovenský premiér Fico uvedl, že zatím není jasné, zda se Slovensko připojí k maďarským krokům, jeho vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) ale takový postup podporuje. Stát má navíc podle něj dostatečný základ pro to, aby o žalobě uvažoval.
„Považujeme toto rozhodnutí za škodlivé pro Slovensko a celou EU,“ zdůraznil Fico. Vláda chce podle něj prozkoumat také na to, do jaké míry splnila unie závazky, které Slovensku dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise zaslaném před schválením 18. balíčku sankcí.
Odcházející český ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům sdělil, že považuje za správné, aby zákaz dovozu ruského plynu platil striktně pro celou EU. „Česká republika má splněno, ta opatření jsme už udělali v průběhu posledních dvou let,“ uvedl.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině, na což upozornil i Jurečka. Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné pro vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu.
