Aktual.: 21.08.2025 12:33
Praha – Národní rada osob se zdravotním postižením podle svého předsedy Václava Krásy odmítá uzákonění eutanazie. Potřeba je podle něj spíš větší podpora péče o umírající, například budování hospiců a paliativní péče v nemocnicích, a dostupnost sociálních služeb. Návrhy uzákonění nějaké formy odchodu ze života na vlastní žádost se v ČR objevují od roku 2002, kdy ji legalizovalo Nizozemsko jako první na světě.
„Lidé se zdravotním postižením nebo senioři mohou být předmětem nátlaku, aby s eutanazií souhlasili,“ řekl Krása. V zemích, kde je nějaká forma asistované sebevraždy či eutanazie legální, podle něj tvoří výrazný podíl ze všech úmrtí. V Nizozemí loni podle něj takto zemřelo téměř 10.000 lidí, což bylo 5,8 procenta úmrtí. V Kanadě šlo o 4,7 procenta a v Belgii o 3,6 procenta. V ČR podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří sebevraždy asi 1,1 procenta úmrtí.
Podle předloňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR souhlasilo s uzákoněním eutanazie 73 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2007, kdy se centrum na tuto otázku začalo ptát. Podle Krásy se ale k němu vyjadřují většinou lidé, kterých se netýká. „Jsou to většinou mladí a zdraví lidé,“ dodal.
Rada se k tématu rozhodla vyjádřit poté, co se téma objevilo v předvolebním programu hnutí STAN. V minulosti zákon, který by postup v ČR legalizoval, připravovali také poslanci ANO a Pirátů. Podobnými návrhy se politici zabývají opakovaně. V roce 2008 ho odmítla Sněmovna, v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Loni návrh za ministerstvo zdravotnictví odmítl náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Návrhy kritizovali někteří lékaři nebo poskytovatelé hospicové péče, kteří jsou často navázáni na některou z církví. Za určitých podmínek možnost eutanazie naopak podpořil v kampani před prezidentskými volbami Petr Pavel.
K tématu se letos v červenci vyjádřil i Ústavní soud (ÚS). Obrátil se na něj muž, který se domáhal eutanazie. Soud ho odkázal na to, že české zákony to neumožňují. Nedomnívá se, že by s odkazem na Listinu základních práv a svobod bylo možné postup povolit. V debatách opakovaně zaznívá, že rozhodnutí je primárně politické.
Úkolem zákonodárce podle soudu je hledat rovnováhu mezi právem na soukromí a respektování tělesné a duševní integrity s ochranou života. „Zákonodárce by měl zvažovat, zda k naplnění těchto práv v jejich rovnováze lze zvolit cestu legalizace asistovaného sebeusmrcení či eutanazie,“ uvedl ÚS.
