Aktual.: 23.03.2025 12:34
Praha – Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, napsal dnes na síť X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky. Řekl to v rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s tím nesouhlasí, pro web Seznam Zprávy uvedl, že čeští vojáci jsou potřeba především doma.
„(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan.
Babiš namítá, že na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly. „Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ uvedl Pavel v rozhovoru.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k tomu v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. „V žádném případě ne na bojové linii, a až poté, co by byl uzavřený mír,“ řekl Hladík.
Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii. Podle Turka je jediný, kdo může zajistit příměří a trvalý mír na Ukrajině, americký prezident Donald Trump. „Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere,“ napsal Rakušan.
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí EU zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.
V pátek řekl český prezident na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, že je podle něj předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do případné mírové mise, dokud není dostatečně věc projednána.
