Řehka: Nelze se dál tvářit, že se ČR konflikty netýkají

„Pokud se budeme nadále tvářit tak, že ruská agrese, íránský konflikt, americký rebalanc a čínský vývoz strategických závislostí je něco, co se nás netýká, tak naše bezpečnost, obrana a nezávislost jsou v ohrožení. Záleží na rychlosti, urgenci a důslednosti, s jakou to vše promítneme do odolnosti našeho státu a společnosti a do reálných schopností armády. Je pět minut po dvanácté,“ uvedl Řehka, jemuž v létě vyprší čtyřletý mandát v čele generálního štábu. Vláda by kandidáta na nového náčelníka generálního štábu mohla vybírat v květnu. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.

Současné konflikty podle Řehky mění charakter válčení a mají přímé i nepřímé dopady na ČR i na armádu. „Musíme tyto všechny věci okamžitě promítnout do naší zahraniční bezpečnostní a obranné politiky, do modernizace armády, ale také do celospolečenské připravenosti. A ta absence urgence, zejména na úrovni politického vedení země, ale celkově i ve společnosti, pro nás může být fatální,“ uvedl.

Evropa podle něj musí při současném odklonu USA směrem k Indo-Pacifiku převzít primární zodpovědnost za konvenční odstrašení kontinentu a svou obranu.

„Naše bezpečnost je primární věcí Evropy – to nám Američané říkají už dlouho, a teď velmi výrazně. A není to o jedné administrativě ve Washingtonu,“ řekl. Podle Řehky je to ale teď daleko viditelnější. „Strategický rebalanc USA na Indo-Pacifik, je přesně pojmenovaný i v jejich (americké) národně obrané strategii z letošního roku,“ dodal.

Současné globální bezpečnostní prostředí se podle náčelníka generálního štábu vyznačuje obrovskou mírou nepředvídatelnosti. „Máme tu návrat do mocenského soupeření, hybridní války a destabilizační operace jsou v podstatě na denním pořádku. A to i tady u nás, ať už se jedná o dezinformační kampaně, kybernetické útoky, případně sabotáže ve fyzickém světě,“ řekl.

Podle Řehky bezpečný týl neexistuje, což ukazují Ukrajina i Blízký východ. Řada zbraní, které se používají na Ukrajině, doletí i do Česka. „Musíme přestat ‚švejkovat‘ a předstírat, že se nás vývoj ve světě netýká, musíme zrychlit modernizaci armády a celkově obrany, posílit odolnost kritické infrastruktury, ať už v kybernetické oblasti nebo třeba v energetice a ve fyzických systémech. A musíme připravovat personál, a to se netýká jen ozbrojených sil a ostatních bezpečnostních sborů, ale v podstatě celé společnosti,“ prohlásil.

Česká podpora Ukrajiny není podle Řehky altruismus nebo humanitární akce. „Je v bezprostředním bezpečnostním zájmu České republiky, abychom Ukrajinu dále podporovali,“ uvedl. Stejně tak je podle něj nutné plnit závazky vůči NATO. „A nejsou to jenom procenta HDP, která máme utratit za obranu, ale je to hlavně dobudování schopností, kde máme víceletý skluz, v některých oblastech až desetiletý,“ poznamenal. Podle něj je smutné, že po čtyřech letech války na Ukrajině nemá ČR ústřední plán obrany státu, který zahrnuje všechny složky státu, není revidovaný systém krizového řízení a upravená legislativa, aby reálně mohly plány fungovat.

Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské země shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesplní letos závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. O navyšování obranných výdajů premiér v pondělí jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Babiš pak řekl, že navyšování obranných výdajů vidí optimisticky. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno,“ prohlásil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}