Komerční prezentace Aktual.: 5.02.2025 06:20
Praha – Výdaje na obranu se musí podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky zvýšit, pokud má Česko naplnit nové úkoly, které dostane od Severoatlantické aliance (NATO). Aby ČR úkoly splnila a byla připravena plnohodnotně přispívat do kolektivní obrany, musí částka výdajů na obranu začínat číslem tři, řekl v rozhovoru ČTK. Aktuálním minimem výdajů na obranu jsou pro členské státy aliance dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Americký prezident Donald Trump ještě před inaugurací na počátku ledna uvedl, že by měli spojenci v NATO vydávat na obranu pět procent HDP. Český premiér Petr Fiala (ODS) i prezident Petr Pavel následně za realistický označili růst výdajů na tři procenta HDP v horizontu několika let. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento týden ČTK řekla, že nové cíle NATO budou pro ČR znamenat mnohem vyšší nároky, které se odrazí i ve financování. Česko proto podle ní musí směřovat ke třem procentům HDP.
Řehka připomněl, že rozhodnutí o výši obranných výdajů je politické, neumí si ale v současné situaci představit, že by nevzrostly. „I k naplnění těch starých úkolů, které máme z cílů výstavby sil, které máme z toho předchozího plánování, ještě před válkou na Ukrajině, tak ani ty jako Česká republika zdaleka neplníme. A k jejich naplnění nám nestačí dvě procenta. To znamená, musela by ta částka být vyšší,“ řekl.
Pokud země zapojená do kolektivní obrany vědomě přijme nějaká rizika, tedy nebude plnit něco ze svých úkolů, nepřijímá podle Řehky rizika jen pro sebe, ale přenáší je na všechny ostatní země. „A takhle se na to všichni dívají,“ podotkl. Trump má podle Řehky pravdu, když říká, že Evropa by se měla daleko více starat o svoji obranu a Spojené státy doplácejí na to, že Evropa obranu nedostatečně financuje a podceňuje.
„To není ale teď jenom o tom, jestli po nás někdo něco chce nebo jestli Donald Trump vyhrožuje. To je hlavně o tom, jestli chceme udělat všechno pro to, abychom na absolutně nejnižší míru snížili pravděpodobnost nějakého budoucího konfliktu v Evropě,“ řekl. Je to v zájmu všech, pokud to Evropa neudělá, budou nakonec výdaje daleko vyšší, dodal.
NATO bude cíle výstavby schopností na další čtyři roky projednávat na červnovém summitu v Haagu, navyšovat by se měly například požadavky na protivzdušnou a protiraketovou obranu. Podle Řehky jsou nové cíle unikátní tím, že jsou udělané daleko více na hrozbu, a ne na ambice. Pro ČR budou znamenat navýšení úkolů do aliance. „Což je výzva, protože my v současné době máme problém vůbec naplnit ty staré,“ uvedl.
Není tajemstvím, že v alianci spoustu věcí chybí, nebo je potřeba je zmodernizovat nebo doplnit, míní Řehka. Přestože přibývá úkolů, je podle něj pozitivní, že jsou nové cíle zkonsolidovanější. „A samozřejmě, logicky, se tam odráží to zadání dneska primárně na kolektivní obranu,“ dodal.
Změny vedoucí ke zvýšení náboru a udržení vojáků v armádě jsou kosmetické a nebudou stačit. V rozhovoru to ČTK řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Je podle něj třeba se zamyslet nad tím, jestli je v dnešní době reálné naplnit počty stanovené ve strategických plánech a jestli na zadání stačí model malé profesionální armády a pár aktivních záloh. Musí se vypracovat seriózní analýza, ze které by vyplynulo, jestli model nebude muset být jiný, uvedl Řehka.
Aby armáda dosáhla cílů ze svých strategických plánů, musel by být podle Řehky čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. V loňském roce armáda přijala přes 1300 lidí, opustilo jí téměř 1250, čistý přírůstek tak byl zhruba 70 lidí. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy.
Z nových cílů Severoatlantické aliance podle Řehky vyplývá, že reálně bude česká armáda potřebovat asi 37.500 vojáků. „A my nedáváme ani těch 30.000, v žádném případě, trendově to prostě nedáváme,“ podotkl. Počátkem roku 2024 měl resort obrany podle zprávy ministerstva 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivní zálohy. V armádě je ale podle Řehky asi 24.000 vojáků. Celý resort obrany pak loni přijal 1817 lidí, opustilo ho 1467 osob, celkem byl tedy čistý přírůstek 350 lidí.
„Opravdu se musí udělat velmi seriózní analýza, kde se musí vzít v potaz náš pracovní trh, demografie, sociologické průzkumy a tak dále. A musíme se podívat na to, jestli vůbec ten model takhle jde,“ řekl. Armáda podle něj přestává být konkurenceschopná a je potřeba se zamyslet, jestli je reálné naplnit čísla v dnešní situaci na trhu práce a v konkurenci ostatních bezpečnostních složek.
„Jestli prostě ten model nebude muset být jiný, nějaká třeba jiná forma vojenské služby k tomu, nějaká třeba řekněme trochu menší armáda s pozicemi, které budou třeba víc stát na zálohách, na doplňování třeba nějakém mobilizačním a podobně,“ řekl. Pokud chce Česko nadále model malé profesionální armády, bude muset vojáky výrazně více zvýhodnit, míní.
Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o problémech s náborem i vojáky odcházejícími z armády opakovaně. Podle obou má pomoci například vyhláška o zdravotní způsobilosti, nové fyzické testy pro vstup do armády nebo úprava legislativy nastavující větší benefity pro vojáky. Atraktivitě armády pro nejmladší generaci má pomoci také dobrovolné vojenské cvičení pro studenty středních škol. Po úspěšném nultém ročníku v loňském roce se letos uskuteční další ročník na sedmi místech v Česku s kapacitou pro více než 500 studentů.
Armáda se podle Řehky snaží rezervy v náboru spravit, složitější je to s udržením vojáků. „Protože to je hodně o podmínkách služby. A není to jenom o platu čistě, ale je to samozřejmě i o tom, v jakém děláte prostředí, jaká je organizační kultura, jak s vámi jednají lidi,“ podotkl. Relevantní je také kvalita výcviku nebo vzdálenost dojíždění. Jde podle něj o celý soubor věcí, na který se armáda snaží postupně cílit.
