Aktual.: 18.12.2025 07:05
Praha – Univerzita Karlova zvyšuje nabízené kapacity psychologické pomoci, nedaří se ale pokrýt potřeby všech studentů a zaměstnanců. V rozhovoru s ČTK u příležitosti druhého výročí střelby na Filozofické fakultě UK to řekla rektorka školy Milena Králíčková. Potřeba psychologické pomoci podle ní neustále roste. Tragédie podle Králíčkové ukázala, že se univerzita jako komunita musí duševnímu zdraví věnovat a musí lidem pomáhat. V neděli uplynou dva roky od střelby na FF UK, po které zemřelo 14 studentů a pedagogů.
„Jsem ráda, že kapacity neustále navyšujeme, ale zatím nejsem spokojená, že zdaleka nejsou pokryty potřeby všech. Pracujeme na tom, snažíme se do toho jako univerzita směřovat čím dál větší finanční prostředky, ale rozhodně je to nikdy nekončící práce, které je potřeba věnovat maximální pozornost,“ řekla Králíčková.
V roce 2024 poskytla univerzita psychologickou péči více než 1300 lidem, v roce 2025 se jednalo o téměř 2200 lidí. Individuálních konzultací se uskutečnilo asi 3400 v roce 2024 a necelých 4300 v letošním roce. Údaje vycházejí z centrálně poskytovaného pracoviště a z fakult poskytujících komplexnější poradenství. Kromě individuálních konzultací se uskutečnilo několik desítek podpůrných skupin, kterých se zúčastnilo asi 2500 lidí.
Nejzásadnější skupinovou aktivitou jsou podle univerzity takzvané EMDR skupiny. Ty vycházejí z metody Eye Movement Desensitization and Reprocessing, která pomáhá lidem pracovat s traumatem. V těchto skupinách nemusí účastníci sdílet své pocity, ale učí se techniky, které posilují jejich odolnost a učí je rozumět fungování nervového systému a stresovým reakcím. Těchto skupin se zúčastnilo od konce roku 2023 asi 4000 lidí, někteří opakovaně.
UK má 17 fakult, podle statistiky ministerstva školství na ní loni studovalo zhruba 53.000 studentů.
Univerzita studentům i zaměstnancům podle rektorky nabízí preventivní workshopy a semináře i poradenské služby. Preventivní programy podle ní pomáhají také se zvyšováním odolnosti studentů a zaměstnanců. Podporu škola nabízí v češtině i angličtině, v poslední době přibývá i nabídky v ukrajinštině, uvedla Králíčková.
Potřeba podpory v péči o duševní zdraví se podle Králíčkové navyšuje i u lidí, kteří nebyli událostmi na FF UK před dvěma lety zasaženi. Souviset to podle ní může s pandemií covidu-19, s vlivem sociálních sítí či dalších faktorů. „Bohužel se ta traumata někde v nás ukládají. Překonáme v sobě jedno nebo dvě a ani nevíme, že po nich zůstala někde hluboko v nás jizva a ta jizva se třeba bolestivě ozve při nějakém dalším traumatu,“ řekla Králíčková.
Poradenství a psychologickou pomoc nabízí i jednotlivé fakulty, na některých se zapojují i studentské spolky.
Kapacity psychosociální podpory navýšila v posledních dvou letech významně i FF UK, uvedla proděkanka pro studium a přijímací řízení Andrea Hudáková. Fakulta například od roku 2024 posílila možnosti terapie pohybem či zavedla zooterapii.
„V posledních dvou letech bylo na fakultě poskytnuto například několik tisíc hodin individuálních psychologických konzultací, mnoho desítek hodin skupinových terapií a podpůrných skupin, stovky hodin seminářů, workshopů, přednášek a školení zaměřených na podporu duševního zdraví a wellbeingu,“ uvedla Hudáková. Zároveň se fakulta věnovala školení první pomoci či sebeobrany.
Střelba na FF UK je nejtragičtějším podobným případem od vzniku České republiky. Pachatel, čtyřiadvacetiletý student, který podle policie o pár dní dříve zavraždil muže a dvouměsíční dítě v Klánovickém lese na okraji Prahy a v den střelby také svého otce ve středočeské Hostouni, spáchal sebevraždu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
