Aktualizace: 18.07.2024 19:30
Milwaukee (USA) – Jejich kandidát na prezidenta jen těsně unikl vážnému zranění při útoku střelce spáchaném zbraní typu AR-15, tedy puškou, jakou často ve Spojených státech používají pachatelé hromadných střeleb. Přesto jsou republikánští delegáti oslovení agenturou Reuters, kteří nominovali amerického exprezidenta Donalda Trumpa do listopadových voleb, proti jakýmkoli novým restrikcím na držení střelných zbraní.
Reportéři na toto téma mluvili se 12 ze stovek delegátů na nominačním sjezdu Republikánské strany, který dnes končí ve městě Milwaukee. Nikdo z nich nepodpořil omezení dostupnosti „útočných pušek“, navýšení věkové hranice pro nákup zbraní nebo zpřísnění prověrek při jejich prodeji. Všichni byli vehementně proti jakékoli reformě amerického práva v této otázce.
Místo toho delegáti uváděli, že jakákoli opatření v této souvislosti by se měla zaměřovat na financování lepší péče o duševní zdraví, což je standardní pozice republikánů. Ti již řadu let v americkém Kongresu blokují výraznější restrikce na právo držet střelné zbraně, které podle platného výkladu Američanům garantuje druhý dodatek ústavy.
Regulace pistolí či pušek je tak v USA poměrně slabá a odhaduje se, že v rukách široké veřejnosti je více zbraní, než kolik je v zemi obyvatel. Ve většině států si mohou Američané střelné zbraně pořizovat od dovršení 18 let. Zároveň zemi sužuje vysoká míra násilí páchaného střelnými zbraněmi, list The New York Times v novém komentáři uvádí, že USA mají 22násobný výskyt vražd zastřelením oproti Evropské unii.
O víkendu k problematice opět přitáhl pozornost atentát na exprezidenta Trumpa, který se letos uchází o znovuzvolení. Na mítinku v Pensylvánii na něj střílel 20letý útočník a jedna z kulek podle všeho Trumpa zasáhla do ucha, jeden z diváků přišel o život. Motiv útočníka, kterého na místě zastřelila prezidentská ochranka, i po pěti dnech zůstává neznámý.
„Je to všechno o duševním zdraví,“ míní republikánský delegát Will Boone ze státu Montana. Jeho kolega Steve Kramer z Georgie zase uvedl, že zpřísnění prověrek při prodeji zbraní by ničemu nepomohlo. „Když se podíváte na většinu vražd, tak někdo zbraň ukradl, takže prověrky by nic nezměnily,“ řekl.
Podle Reuters ale vládní statistiky z let 1966 až 2019 ukazují něco jiného. Pachatelé medializovaných útoků na školách sice často zbraně vzali od někoho z rodiny, většina útočníků při masových střelbách ale zabíjela legálně zakoupenými zbraněmi. Pokud jde o atentát na Trumpa, střelec podle vyšetřovatelů použil pušku svého otce.
Trump letos při jednom ze svých vystoupení slíbil, že zvrátí veškeré restrikce zavedené Bidenem, který předloni uzákonil mimo jiné zákaz prodeje střelných zbraní lidem odsouzeným za domácí násilí. Exprezidentův poradce Chris LaCivita nyní dodal, že v případě znovuzvolení bude republikánský lídr jmenovat federální soudce, kteří s omezováním přístupu ke zbraním nesouhlasí.
