Aktualizace: 23.01.2024 04:12
Kyjev – První dva dny poté, co byl v listopadu v bojích s ruskými jednotkami na východě Ukrajiny zabit její mladší bratr, ochromil Annu Birzulovou zármutek. Pak se vrhla do akce a sepsala petici, v níž požádala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby udělil devětadvacetiletému Bohdanovi Krotovovi nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Příbuzní a přátelé usilují o uznání padlých vojáků a nové petice určené hlavě státu se v této souvislosti objevují téměř denně, napsala agentura Reuters.
„Pohřbili jsme ho 26. a už 27. jsem ji sepsala,“ řekla se slzami v očích pětatřicetiletá Birzulová u Krotovova hrobu na kyjevském hřbitově. Pod ukrajinskou vlajkou s insigniemi jeho jednotky se přitom z portrétu usmíval bojový zdravotník.
Petice Anny Birzulové je jednou z nejméně 2000, které od začátku ruské invaze v únoru 2022 předložili nejčastěji příbuzní nebo přátelé padlých vojáků. Zelenského požádali, aby zabité ocenil vyznamenáním. Od začátku války získalo vyznamenání Hrdina Ukrajiny méně než 400 příslušníků armády – mnozí z nich posmrtně – za chrabré činy, například za pomoc při zmaření postupu nepřítele.
Petice, zavedené v roce 2015 jako platforma pro lidové apely na prezidenta, nicméně nejsou formální součástí nominačního procesu na vyznamenání, které bylo ustanoveno v roce 1998.
V době, kdy ukrajinští vojáci bojovali proti povstání separatistů podporovaných Moskvou na východě země a boje měly nižší intenzitu, byly tyto výzvy prezidentovi méně časté. Nyní se objevují nové petice truchlících vdov, matek a dětí téměř denně. Nejprve na webových stránkách prezidenta a poté na sociálních sítích. Staly se běžným rituálem ve válce, která sjednotila národ a zároveň nejeví známky toho, že by mohla skončit.
Nabízejí pohled na kolektivní trauma, které Ukrajinci prožívají. A upozorňují, že prakticky každý voják, který padne v boji, je považován za „hrdinu“ vzhledem k tomu, že pomáhal bránit zemi před invazními silami. Vláda ztráty vlastních ozbrojených sil nezveřejňuje, ale západní zpravodajské služby odhadují, že padly desítky tisíc ukrajinských vojáků.
Birzulová popsala svého bratra, jenž se připojil k útočné brigádě předtím, než Ukrajina loni v červnu zahájila protiofenzivu, jako veselého a obětavého. Když byli mladší a chyběla jim otcovská postava, byl citlivý a nápomocný. Snil podle ní o založení vlastní rodiny, zároveň však za války cítil pocit účelnosti. Z bojiště odváděl zraněné muže, zachraňoval je pod těžkou palbou, napsala Birzulová v petici. V den, kdy byl zabit, zachránil čtyři lidi, uvedla s odvoláním na Krotovovy spolubojovníky.
Podobně jako někteří další také Birzulová svou výzvu široce propaguje na sociálních sítích a vyzvala přátele a sledující – mezi nimi i veřejné osobnosti – aby ji sdíleli na svých účtech. Nasbírat 25.000 podpisů potřebných ke zvážení petice do 90 dnů od jejího zveřejnění je závod s časem, řekla. Do úterý se pod její peticí sešlo více než 18.800 podpisů.
Úspěšné žádosti musí projít také přes vojenské velení a posuzuje je prezidentský výbor, jenž vznikl loni v květnu, aby se zabýval novým přílivem petic. „Musíme znát jména všech našich hrdinů,“ uvedl Zelenskyj v prohlášení, kde oznamoval jeho vytvoření. K tomuto článku se jeho kancelář nevyjádřila.
Ocenění je spojeno s významnou finanční kompenzací, včetně bezplatného bydlení pro vyznamenané nebo jejich pozůstalé příbuzné. Ale pro lidi, jako je Viktorija Vlasenková, jejíž devětadvacetiletý manžel Oleksandr padnul v červnu 2022 během ukrajinského vojenského tažení s cílem získat zpět od ruských sil město Cherson na jihu země, peníze nehrají velkou roli.
„Není to pro mě vůbec důležité,“ řekla o finanční odměně šestadvacetiletá Vlasenková a dodala, že jejím cílem je zachovat mužovu památku pro jejich ročního syna Makara, kterého Oleksandr už nemohl vidět. „Ať si alespoň tento kousek jeho srdce nese životem a předá ho svým potomkům,“ napsala ve své petici, která získala 25.721 podpisů a v současné době se projednává.
Připomínání památky padlých bude na Ukrajině s pokračující válkou pravděpodobně stále naléhavějším tématem, uvedla odbornice na paměť a vlastenectví Julija Jurčuková. Minulý měsíc činitelé po tlaku aktivistů a pozůstalých schválili dlouho odkládané plány na vybudování národního vojenského hřbitova v Kyjevě.
Někteří ukrajinští veteráni nicméně příval petic zpochybňují a tvrdí, že příliš široké udělování vyznamenání by ho znehodnotilo. Tento fenomén představuje výzvu pro vládu, která musí vybrat, kdo by měl být formálně vyznamenám, a zároveň udržet kolektivní morálku, míní Jurčuková, která vyučuje na švédské Södertörnské univerzitě. „Na jedné straně je tu paměť jednotlivce a rodiny. A na druhé straně je zde stát, který je zodpovědný za práci s touto pamětí způsobem, který lidi upevňuje a mobilizuje,“ dodala.
ipl jrm
