Aktual.: 16.11.2025 04:23
Teherán – Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Avšak pod povrchem se skrývá temná realita. Íránští duchovní představitelé naopak zpřísňují opatření proti politickému disentu, aby mezi lidmi vyvolali strach a předešli dalším nepokojům, řekli agentuře Reuters čtyři aktivisté.
Podle lidskoprávních organizací a aktivistů vládní složky v posledních měsících obtěžovaly, vyslýchaly, zadržovaly či jinak trestaly stovky novinářů, právníků, studentů, spisovatelů a obhájců lidských práv.
Strategie místních úřadů je promyšlená: uvolnit ta omezení, která jsou na první pohled viditelná, a tím uklidnit veřejnost navzdory rostoucí ekonomické izolaci, zatímco tlak na politický disent se pozvolna zvyšuje, řekli čtyři íránští představitelé.
Alex Vatanka, ředitel íránského programu při washingtonském Institutu Blízkého východu (MEI), uvedl, že tato strategie ukazuje „taktický postup“, avšak hranice vlády zůstávají pevné. „Tento rozpor je záměrný: představuje ventil pro veřejnost, avšak s pevně daným stropem potlačujícím skutečný disent,“ řekl Vatanka.
Íránští duchovní vládci čelí jedné z nejtěžších zkoušek od islámské revoluce v roce 1979. Konflikt s Izraelem v červnu těžce poškodil íránská vojenská a jaderná zařízení a zničil jeho regionální síť spojenců, od Hamásu v Gaze až po libanonský Hizballáh a milice v Iráku. Tamní ekonomika se potýká s kolapsem měny, prudce rostoucí inflací a ochromujícím nedostatkem energie a vody.
„Írán se nachází na neprobádaném území a současný přístup režimu není soudržnou strategií, ale spíš sérií krátkodobých experimentů zaměřených na přežití nestabilní situace,“ uvedl Vatanka.
Íránské ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti na žádosti o komentář nereagovaly. Hidžáb, který nyní autority vyžadují selektivně, se stal ohniskem protestů vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, kterou úřady zadržely v roce 2022 za údajné porušení zákona o povinném nošení hidžábu. Íránský prezident Masúd Pezeškijan v obavě z obnovení celostátních protestů uprostřed rostoucí frustrace veřejnosti odmítl zavést zákon o hidžábu a počestnosti. Ten byl schválen koncem loňského roku.
Internet je zaplavený atraktivními videi, která vykreslují obraz energického a přívětivého Íránu. Zahraniční influenceři, někteří pozvaní a sponzorovaní vládou, sdílejí místní starověké ruiny, rušné bazary a bohatá jídla a často tak vykreslují zemi jako nepochopenou a nespravedlivě očerňovanou. Jejich obsah, sdílený s miliony sledujících, je součástí snahy duchovního establishmentu o vyobrazení Íránu jako bezpečné a lákavé destinace.
Dále jsou tu virální videoklipy z nedávných pouličních koncertů, které ukazují mladé Íránky, jak tančí bez šátku na hlavě a zpívají si popové písničky na kontrolovaných akcích, scény před dvěma lety nepředstavitelné. Kritici však tvrdí, že tato představení jsou pečlivě zrežírovaná a navržená tak, aby prezentovala otevřenost a zároveň maskovala prohlubující se represe.
Míra poprav v Íránu prudce vzrostla na úroveň, jakou země nezaznamenala od roku 1989. K 21. říjnu úřady v roce 2025 popravily nejméně 1176 lidí, průměrně čtyři denně, uvádí Úřad OSN pro lidská práva. „Tlak sílí, od výhrůžek našim rodinám až po zatýkání aktivistů, studentů a novinářů. Chtějí potlačit disent,“ řekl jeden aktivista uvězněný v roce 2019. Všichni aktivisté hovořili pod podmínkou anonymity ze strachu z odvetných opatření.
Íránská vládnoucí elita se ocitá mezi nespokojeností doma a zmrazenými jadernými rozhovory s Washingtonem o ukončení desetiletí trvajícího sporu a tato kombinace zanechala zemi politicky a finančně izolovanou. OSN v září zavedlo vůči Íránu snapback, mechanismus pro obnovení sankcí kvůli neúspěchu v dosažení jaderné dohody. To by mohlo výrazně zvýšit tlak na íránskou ekonomiku.
Navíc v teheránských mocenských sférách rostou obavy z možnosti obnovení izraelských útoků na Írán, pokud diplomacie s USA zkolabuje, uvedli představitelé. Takový scénář by dále zhoršil již tak prohlubující se vnitřní i vnější tlak vládnoucích vrstev. Spojené státy a Izrael varovaly, že nebudou váhat s dalším útokem na Írán, pokud obnoví obohacování uranu, což je možná cesta k vývoji jaderných zbraní. Írán popírá, že by se snažil o jaderné bomby. Teherán, který tvrdí, že vítá „mírovou“ jadernou dohodu, pohrozil razantní odvetou, pokud bude znovu napaden.
Potlačování politického disentu se zintenzivnilo po červnové dvanáctidenní válce s Izraelem, která zabila několik vysoce postavených vojenských představitelů z íránského vedení a otřásla jeho základy.
Kvůli válce se úřady odvolávaly na národní bezpečnost, aby ospravedlnily rozsáhlé zásahy. Íránské ministerstvo spravedlnosti nařídilo rychlé soudní procesy pro osoby obviněné ze spolupráce s Izraelem, zatímco parlament schválil zákon o trestu smrti za špionáž. Nový zákon se zaměřuje také na online aktivity a kriminalizuje příspěvky považované za šíření „falešných informací“. Podle ministerstva bylo zatčeno více než 21.000 lidí, včetně novinářů, aktivistů a příslušníků menšinových skupin, jako jsou Kurdové, Balúčové a Arabové.