Komerční prezentace Aktual.: 13.12.2024 09:44
Londýn – Neúnosná vedra, smrtící bouřky a záplavy, před kterými se nedá utéct. V roce 2024 byly miliardy lidí po celém světě vystaveny klimatickým podmínkám, jež boří rekord po rekordu – lidé jsou svědky stále vyšších teplot, záplav, bouří, požárů a sucha. Jak se tento rok chýlí ke konci, závěry, které si z něj můžeme odnést, jsou bezútěšné a do očí bijící: rok 2024 byl podle evropských klimatologů nejteplejším rokem od počátku měření. Toto prvenství mu ale možná moc dlouho nevydrží, píše agentura Reuters.
„Takhle teď vypadá život a jednodušší to nebude. Může se to jenom zhoršit. To sebou nese změna klimatu,“ řekl Andrew Pershing z americké nezávislé organizace Climate Central. „Protože stále znečišťujeme ovzduší, budeme mít rok od roku teplejší oceány a krajinu a větší a neobvyklejší bouřky,“ dodal.
Jiní volí ještě ostřejší slova. „Jsme na prahu nezvratné klimatické pohromy,“ stojí ve zprávě o Stavu klimatu za rok 2024.
Letos bylo na planetě poprvé tepleji o více než 1,5 stupně Celsia než v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900, uvádí služba Evropské unie Copernicus pro změnu klimatu.
Nejteplejší naměřený den v historii byla letošní neděle 21. června. Až do pondělí 22. června. Den nato se trochu ochladilo. Tyto po sobě jdoucí rekordy zaznamenali meteorologové během rekordně nejteplejšího období na Zemi – od června do srpna 2024, uvádí Climate Central. Po dobu těchto třech měsíců čelila miliarda lidí extrémnímu vedru, přívalovým dešťům, smrtícím záplavám, bouřkám a požárům.
Vlny veder mění zásadním způsobem situaci, řekla Friederike Ottová z organizace World Weather Attribution (WWA), která zkoumá, jaký vliv má klimatická změna na extrémní počasí. Svět podle Ottové zaspal.
„Je zapotřebí lepšího povědomí o problému, jenom abychom se dokázali přizpůsobit dnešním teplotním rekordům – a bude to samozřejmě ještě horší,“ doplnila.
Mezi 16. a 24. červnem trpělo více než 60 procent světové populace extrémním horkem, které způsobila změna klimatu. Vlna veder zasáhla lidi po celém světě – od Číny přes Bangladéš, Etiopii, Egypt a Nigérii až po Brazílii. Dotklo se to i životů Američanů a Evropanů.
„Počet dní, kdy je lidský organismus na hraně svého běžného fungování, přibývá,“ řekl Pershing. Pákistán a Perský záliv jsou podle něho dvě oblasti, které se letos blížily bodu zlomu. Stovky lidí zemřely během muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, kde teploty přesahovaly 50 stupňů Celsia.
K rekordně vysokým teplotám přispívá mimo jiné nedostatek zeleně, klimatizace nebo příliš mnoho betonu, který zachycuje teplo, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Horko a sucho podnítily požáry ve Středomoří, Spojených státech a Latinské Americe. Požáry ale propukly i v brazilské močálovité krajině Pantanal. „Pantanal je vlhká oblast, která by neměla hořet celé měsíce,“ podotýká Ottová.
Nové „normální“ teploty dopadnou nejvíce na nejzranitelnější. „Lidé, kteří umírají v důsledku horka, nejsou milionáři a miliardáři,“ řekl Pershing.
„Pokud jste dostatečně zámožný člověk, můžete si dovolit klimatizaci, máte vozidlo, které vás dopraví tam, kam potřebujete, máte způsoby, jak se ochladit. Pokud k těmto věcem nemáte přístup nebo o ně přijdete kvůli výpadku proudu nebo bouři, činí vás to zase o něco víc zranitelnější,“ dodal.
V Africe je téměř 93 procent pracovníků vystaveno extrémním vedrům. Na Arabském poloostrově je to více než 83 procent pracujících. Další na řadě by mohli být pracovníci v Evropě a střední Asii.
V letošním roce mimo jiné udeřily ve Spojených státech dva ničivé hurikány – Milton a Helene. Španělsko zasáhly smrtící povodně. Tyto katastrofy jsou podle Ottové příkladem „selhání představivosti“ a odmítání se přizpůsobit.
„Nepotřebujeme jen předpověď počasí nebo varování. Potřebujeme dril. Musíme trénovat přežití všude tam, kde se mohou vyskytnout silné povodně, a ty se mohou vyskytnout všude,“ řekla.
Z jejího pohledu selhává i infrastruktura. „Způsob, jakým jsme z řek udělali kanály a utěsnili všechny povrchy… bude znamenat katastrofální škody pokaždé, když budou povodně,“ domnívá se odbornice.
Nikdo neočekává rychlý konec extrémního počasí, ale Ottová doufá, že lidé mohou změnit způsoby, jakým planetu znečišťují. Pozitivně vidí i to, že Evropa se připravila na záplavy lépe než kdy jindy, a proto bylo i méně mrtvých.
Riziko ale tkví v lidské lhostejnosti. „Lidé mají tendenci si zvyknout na stávající podmínky a to je otupí,“ řekl Pershing. Lhostejnost také může způsobovat paralýzu.
„Letošek byl nejteplejší rok, minulý rok byl rovněž nejteplejší – pravděpodobně příští rok bude zase nejteplejší,“ uzavřela Ottová.
