Aktual.: 14.04.2025 11:14
Paříž/Berlín – Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Vedoucí představitelé velkých firem v Evropské unii v této souvislosti začínají hovořit o tom, co by ještě před rokem bylo nemyslitelné: že určitý dovoz ruského plynu, včetně toho od ruské státní společnosti Gazprom, by mohl být dobrým nápadem. To by znamenalo další výraznou změnu politiky, protože EU se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavázala, že do roku 2027 dovoz energie z Ruska ukončí, upozorňuje Reuters.
Možnosti Evropy pro zajištění dostatečných dodávek energie jsou podle Reuters omezené. Rozhovory s Katarem o zvýšení dodávek plynu stagnují a rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů není dost rychlý na to, aby se Evropa mohla z energetického hlediska cítit v bezpečí.
„Pokud bude na Ukrajině dosaženo rozumného míru, mohli bychom se vrátit k dodávkám (plynu z Ruska), které by ročně činily 60 miliard krychlových metrů, možná 70, včetně LNG,“ řekl agentuře Reuters viceprezident francouzské energetické společnosti Engie Didier Holleaux.
Firma Engie, kterou zčásti vlastní francouzský stát, patřila mezi největší kupce plynu od ruského Gazpromu. Holleaux uvedl, že dodávky z Ruska by mohly pokrývat zhruba 20 až 25 procent spotřeby plynu v EU, zatímco před válkou to bylo 40 procent, píše Reuters.
Šéf francouzské ropné a plynárenské společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné varoval před nadměrnou závislostí na plynu ze Spojených států. „Potřebujeme diverzifikaci. Velké množství cest, ne se nadměrně spoléhat na jednu či dvě,“ řekl agentuře Reuters. Total je velkým vývozcem amerického LNG a prodává rovněž ruský LNG od soukromé firmy Novatek.
„Evropa se nikdy nevrátí k dovozu 150 miliard krychlových metrů plynu z Ruska jako před válkou,“ uvedl Pouyanné. „Ale počítám, že by to mohlo být 70 miliard metrů krychlových,“ dodal.
Francie, která je velkým výrobcem jaderné energie, patří mezi evropské země s největší diverzifikací dodávek energie. Německo, jehož průmysl před válkou na Ukrajině ve velké míře spoléhal na levný ruský plyn, má méně možností, píše Reuters.
V německém chemickém komplexu Leuna Chemical Park, kde provozují závody například firmy Dow Chemical a Shell, se někteří producenti podle Reuters domnívají, že ruský plyn by se měl rychle vrátit. „Jsme v těžké krizi a nemůžeme čekat,“ uvedl Christof Günther, šéf společnosti InfraLeuna, která je provozovatelem komplexu. Upozornil, že německý chemický průmysl již pět čtvrtletí za sebou snižuje počty zaměstnanců, což se nestalo již několik desetiletí.
„Znovuotevření plynovodů (z Ruska) by snížilo ceny výrazněji než všechny současné podpůrné programy,“ uvedl Günther. „Je to tabuizované téma,“ dodal. Řada jeho kolegů však podle něj s potřebou vrátit se k ruskému plynu souhlasí.
Téměř třetina Němců v únorových parlamentních volbách podle Reuters hlasovala pro strany se vstřícným postojem vůči Rusku. Ve východoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde končí podmořská část plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska, chce podle průzkumu institutu Forsa návrat dodávek ruského plynu 49 procent obyvatel.
„Potřebujeme ruský plyn. Potřebujeme levnou energii bez ohledu na její původ,“ uvedl šéf petrochemické společnosti Leuna-Harze Klaus Paur. „Potřebujeme Nord Stream, protože musíme držet náklady na energii pod kontrolou,“ dodal.
Podle ministra hospodářství spolkové země Braniborsko Daniela Kellera německý průmysl požaduje, aby spolková vláda zajistila levnou energii. V Braniborsku se nachází rafinerie Schwedt, která je spoluvlastněná ruským ropným gigantem Rosněfť, ale kterou má nyní ve správě německá vláda. „Dokážeme si představit obnovení dodávek ruské ropy po nastolení míru na Ukrajině,“ uvedl Keller.
Podíl Ruska na dovozu plynu do EU byl v loňském roce 18,8 procenta. Byl tak nižší než podíl Norska, který dosahoval 33,6 procenta, ale vyšší než podíl USA, jenž činil 16,7 procenta. V letošním roce se nicméně očekává pokles podílu Ruska pod deset procent v důsledku přerušení tranzitu přes Ukrajinu, píše Reuters.
„Určitě budeme potřebovat více LNG,“ uvedl minulý týden komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Podle Reuters se nyní Evropská unie připravuje na vyšší nákupy LNG z USA, protože americký prezident Donald Trump požaduje po Evropě snížení jejího přebytku v obchodování s USA.
Tatiana Mitrovaová z amerického Centra pro globální energetickou politiku nicméně upozornila, že Trumpova celní politika zvýšila obavy ze závislosti na americkém plynu. „Je čím dál těžší považovat LNG z USA za neutrální komoditu. V jistém okamžiku by se z něj mohl stát geopolitický nástroj,“ uvedla. Podle analytika Arneho Lohmanna Rasmussena z firmy Global Risk Management existuje v případě eskalace obchodního konfliktu určité malé riziko, že Spojené státy by mohly dodávky LNG pozastavit.
Vysoce postavený diplomatický činitel EU, který si nepřál být jmenován, podle Reuters uvedl, že nelze vyloučit, že USA využijí LNG jako páku při prosazování svých záměrů. Analytik Warren Patterson ze společnosti ING navíc upozornil, že USA by mohly omezit export plynu do všech zemí v případě, že by jeho domácí ceny výrazně vzrostly v důsledku poptávky ze strany průmyslu a zvyšující se spotřeby energie při provozu umělé inteligence (AI).
