Brno – V Česku loni dál ubylo vinic, jejich rozloha se zmenšila o 359 hektarů na 16.945 hektarů. Osázená plocha je nejmenší od vstupu ČR do Evropské unie, od kdy údaj zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Rozloha vinic se loni zmenšila přesto, že vinohradníci vysadili více vinic než v roce 2024, a to 216 hektarů. Počet pěstitelů vinné révy klesl o 446 na 12.242. Dál se zvyšovala plocha osázená odolnými odrůdami vhodnými pro ekologické pěstování. ÚKZÚZ, který plochu vinic sleduje a výsadbu nových na základě kvót povoluje, o tom informoval v tiskové zprávě.

Plocha vinic v Česku loni klesla pod 17.000 hektarů poprvé od začátku sledování v roce 2004. Dosud nejnižší údaj byl z roku 2011, a to 17.198 hektarů.

Kvóta pro výsadbu nových vinic zůstala loni opět nevyčerpaná, 98 vinohradníků projevilo zájem o výsadbu celkem 52,39 hektarů z 173,3 hektarů povolených kvótou. Vyklučeno, tedy vykáceno, bylo loni 302 hektarů vinic. Pouze 118 hektarů z nich plánovali vinaři znovu osadit révou.

„Celkem bylo loni vysázeno 216,39 hektarů nových vinic, což je o 92,81 hektaru více než v roce 2024. Šlo o novou výsadbu i obnovu vinic,“ uvedla mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. Rozdílná čísla o přidělených povoleních, kvótě a skutečné výsadbě jsou dána tím, že vinohradníci mají na osázení povolených ploch tři roky, lhůtu mohou využít postupně, nebo najednou.

Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké vinice s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku mohly vonohrady poprvé rozšířit o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje.

Mezi nejčastěji vysazované bílé odrůdy patřila Pálava s 18,27 hektaru, Rulandské šedé s 15,48 hektary a Ryzlink vlašský se 14,11 hektary. Z modrých odrůd bylo vysazeno nejvíce Merlotu, a to 8,98 hektaru.

Stejně jako v předchozích letech se loni dál zvětšila plocha osázená takzvanými PIWI odrůdami révy, které jsou odolnější a jsou vhodné pro ekologické pěstování. Jejich plocha vzrostla o 76 hektarů na 1080 hektarů. Nejpěstovanější PIWI odrůdou je Hibernal s celkovou plochou 434 hektarů, nejvysazovanější odrůdou byl loni Solaris, který vinaři vysadili na 13,93 hektarech.

Podobně jako v předchozích letech jsou největšími vinařskými obcemi v Česku Velké Bílovice se 776 hektary vinohradů, Valtice s 537 hektary a Mikulov s 509 hektary. Všechny tři jsou na Břeclavsku. Vinařským Čechám pak s rozlohou vinic 109 hektarů dominuje Mělník.

Letos mohou vinaři žádat o výsadbu vinohradů o rozloze 169,8 hektaru. Termín pro podání žádostí končí poslední únorový den.

Vývoj plochy vinic v Česku od vstupu do Evropské unie:

Rok rozloha vinic v ha
2004 18.564
2005 18.512
2006 18.162
2007 17.669
2008 17.406
2009 17.358
2010 17.337
2011 17.198
2012 17.312
2013 17.461
2014 17.610
2015 17.676
2016 17.737
2017 17.903
2018 18.067
2019 18.189
2020 17.925
2021 17.866
2022 17.885
2023 17.735
2024 17.304
2025 16.945

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version