Rozpočtová rada: Letošní schodek 310 mld. Kč se zřejmě podaří dodržet

„Státnímu rozpočtu pomáhá rychle rostoucí příjmová strana. Daň z přidané hodnoty roste na celostátní úrovni o 8,3 procenta, daň z příjmů fyzických osob dokonce o 12 procent. Solidní tempo vykazuje i pojistné na sociální zabezpečení a daň z příjmů právnických osob,“ uvedla NRR.

„Čerpání výdajů jako celku se vyvíjí standardně, neboť na konci srpna dosahuje tak jako v minulém roce zhruba 65 procent rozpočtovaných celoročních výdajů,“ doplnila rada.

Pokud stát dodrží plánované saldo rozpočtu, bude to představovat čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. Zatím největší deficit zaznamenala země za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Loni byl schodek 290,7 miliardy korun. V době před pandemií hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.

Národní rozpočtová rada je zřízena na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti, její členy schvaluje Sněmovna na návrh vlády, Senátu a České národní banky. Jde o nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

NRR: Strukturální schodek příští rok vzroste nejvíc od pandemie

Strukturální schodek státního rozpočtu v příštím roce vzroste o jeden procentní bod na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), bude to nejvýraznější nárůst od pandemie covidu-19. Dnes to v pravidelném čtvrtletním stanovisku uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň upozornila, že schválený fiskálně-strukturální plán Česka si vyžádá razantní snížení schodku v roce 2028, a to o více než 100 miliard korun.

V nominálním vyjádření by měl schodek státního rozpočtu příští rok být 389 miliard korun po letos plánovaných 310 miliardách korun. Návrh rozpočtu předložilo v pondělí vládě ministerstvo financí, kabinet ho může do konce září upravit. „Návrh tak navazuje na trend zahájený rozpočtem na rok 2026, který byl sestaven v rozporu s tehdy platnou legislativou, a znamená obrat od postupné mírné konsolidace ke zřetelnému nárůstu deficitů i veřejného dluhu,“ uvedla NRR.

Rada připustila, že při zohlednění výjimky na obranné výdaje by Česko podle metodiky Evropské unie v příštím roce vykázalo schodek 2,8 procenta HDP. „Nicméně její navržené využití je podmíněno důvěrou v to, že Evropská komise bude všechny takto definované výdaje beze zbytku zpětně akceptovat jako výdaje obranné. Při sebemenší neakceptaci či naopak nerozpočtovaném růstu jiných výdajů hrozí České republice, že se může již v dohledné době dostat do nesouladu s evropskými fiskálními pravidly,“ varovala NRR.

Upozornila také, že fiskálně-strukturální plán Česka počítá v roce 2028 se snížením schodku veřejných financí na dvě procenta HDP. „To v dnešních cenách představuje 130 až 140 miliard korun. Vláda totiž již v roce 2028 nebude moci využít evropskou výjimku na obranné výdaje v takovém rozsahu, v jakém ji chce využít v roce 2027,“ uvedla NRR. Evropskou výjimku by podle ní bylo možné dál využít jen při významném zvýšení obranných výdajů nad dvě procenta HDP.

NRR rovněž kritizovala rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, kterého vláda dosáhla přehlasováním veta prezidenta Petra Pavla. „NRR je přesvědčena, že k rozvolnění národních fiskálních pravidel nad rámec pravidel evropských došlo kvůli usnadnění sestavování státního rozpočtu na období počínaje rokem 2028,“ uvedla rada. „NRR znovu připomíná, že fiskální pravidla jsou zde od toho, aby se jim rozpočtový proces přizpůsoboval, a nikoli, aby se fiskální pravidla přizpůsobovala rozpočtovému procesu,“ zdůraznila.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}