Aktual.: 24.11.2025 12:37
Praha – Krátkodobé rozpočtové provizorium nezpůsobí Česku problémy. Pokud by ale trvalo více měsíců, omezilo by investiční aktivitu státu, shodli se analytici oslovení ČTK. Pravděpodobnost provizoria se zvýšila poté, co dnes sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně, aby vládě vrátila k přepracování návrh státního rozpočtu na rok 2026. Provizorium nastává v případě, že se nepodaří státní rozpočet schválit do konce roku. V takovém případě jsou měsíční výdaje omezeny na jednu dvanáctinu výdajů předchozího roku.
„Rozpočtové provizorium automaticky neznamená katastrofu,“ zdůraznil hlavní ekonom Portu Jan Berka. „Mandatorní výdaje zůstávají nedotčené, některé dotace a granty mohou být omezeny, zejména pokud dojde k překročení jedné dvanáctiny výdajů z loňského rozpočtu. Investiční činnost, která je vázána smlouvami z minulosti, pokračuje. Zastavují se však jakékoli nové investice,“ uvedl.
S tím souhlasil i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Bude-li trvat rozpočtové provizorium jen několik týdnů, nezpůsobí v ekonomice zásadní problémy a nepromítne se do tempa jejího růstu. Mandatorní výdaje státu musejí být hrazeny i během rozpočtového provizoria a pro ostatní výdaje nebude tvořit jedna dvanáctina letošní skutečnosti velké omezení během ledna, kdy je celková investiční aktivita veřejného sektoru stejně utlumená,“ řekl.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila by rozpočtové provizorium v trvání do tří měsíců významné problémy nezpůsobilo. „Provizorium může způsobit procesní komplikace některým veřejným institucím, ale ty se projeví spíše případným odkladem některých kroků, například investic, nikoliv jejich zrušením. V kontextu celé české ekonomiky by šlo o zanedbatelnou událost,“ míní Hradil.
Problematické by ale podle odborníků bylo prodlužování provizoria. „Delší provizorium by problémem určitě bylo například kvůli tomu, že by finanční nejistota nedovolila zahajovat nové investiční projekty,“ řekl Sobíšek. Hradil doplnil, že by se mohly objevit i problémy se spolufinancováním projektů dotovaných Evropskou unií. Dlouhé provizorium by podle něj také znejistilo finanční trhy, což by zdražilo obsluhu státního dluhu.
„Obecně je vždy lepší, pokud je provizorium co nejkratší. V případě jeho delšího trvání je investiční činnost vlády omezena, což se může potenciálně negativně projevit v růstu HDP za daný kvartál,“ uvedl Berka. „Česká ekonomika aktuálně nestojí na vládních investicích, táhne ji spotřeba domácností. Pokud ta zůstane silná, případné rozpočtové provizorium by nemělo výkon domácího hospodářství na začátku příštího roku nijak zásadně ovlivnit,“ dodal.
Česko naposledy fungovalo v rozpočtovém provizoriu v roce 2022, kdy nová vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů odmítla návrh rozpočtu předchozího kabinetu a vypracovala svůj vlastní. Provizorium tehdy trvalo do března.
Budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů navrhla vrátit končící vládě ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN rozpočet k přepracování. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová dnes řekla, že by měl být schodek 381 miliard korun místo navržených 286 miliard korun. Náměstek ministra financí Tomáš Holub ale upozornil, že navýšení schodku by znamenalo porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Výraznou úpravu návrhu rozpočtu nečeká ani Sobíšek. „Odmítnout návrh rozpočtu odstupující vlády je samozřejmě legitimní, osobně jsem ale skeptický k možnosti, že by nová vláda mohla sestavit rozpočet zásadně jiný,“ uvedl.
