Aktual.: 19.03.2025 10:49
Praha – Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle kterého by vláda mohla v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Návrh vedle koaličních stran podpořilo i opoziční hnutí ANO, zástupci SPD se zdrželi. Vláda minulý týden rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP.
Podle návrhu se rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Stanjura dnes zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni byl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.
Ministr také uvedl, že přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Podle něj to má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP, což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
Návrh na úpravu rozpočtových pravidel podpořilo i ANO. „Podporujeme navyšování výdajů na obranu, uvědomujeme si, že souvisí s bezpečností země,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová. Podle ní však má ANO výhrady k tomu, na jaké projekty se nyní peníze na obranu vydávají, a bude o tom chtít ještě vést debatu.
Úprava výdajových pravidel je součástí zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Rozpočtový výbor ho dnes projednal před třetím čtením, kromě Stanjurova návrhu podpořil i pozměňovací návrh, který má zjednodušit budovám ve vlastnictví státu přístup k projektům energetických úspor se zárukou, takzvaným EPC. Do roku 2030 by to mohlo státu ušetřit desítky miliard korun. Úřady budou moci se souhlasem ministerstva financí přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor. Dosud tato opatření úřady a instituce financovaly převážně ze státního rozpočtu.