Aktual.: 4.02.2026 14:20
Praha – Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku je nerovnoměrný. V řadě oblastí ho brzdí regulatorní nejistota. Obor tak nadále stojí především na solární energii, další stagnují. Novinářům to dnes řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Podle komory by v Česku mělo do roku 2030 vzniknout přibližně deset gigawattů (GW) nových obnovitelných zdrojů.
Hlavní část rozvoje energetických zdrojů tak nadále táhnou soláry. Nových instalací přitom ubývá, loni meziročně o více než 17.000 na 27.298. Vývoj ovšem stagnuje i v případě dalších zařízení, například tepelných čerpadel či malých vodních elektráren. Přípravy větrných elektráren či biometanových stanic se sice oproti minulosti zintenzivnily, samotná výstavba však často naráží na jiná omezení.
„Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a stabilizaci energetiky. Posilují naši bezpečnost. Problémem není technologie. Sektor ale potřebuje dlouhodobé, transparentní a funkční podmínky pro povolování, regulaci i podporu,“ řekl Chalupa.
Podle komory tuzemské podmínky reálně umožňují, aby se do konce dekády v Česku vybudovaly nové obnovitelné zdroje s celkovým instalovaným výkonem kolem deseti GW. Rozvoj by podle Chalupy měl být intenzivnější ve více oblastech. U fotovoltaiky doporučuje například vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů a velkých projektů, u větrných elektráren transparentní a jednotný přístup v povolování. U teplárenství pak vidí budoucnost v průmyslových tepelných čerpadlech a ve využití odpadního tepla, například z datových center.
„Pokud má energetická transformace fungovat, musí být srozumitelná, spravedlivá a ekonomicky výhodná. Data jasně ukazují, že obnovitelné zdroje tyto podmínky splňují – bez aktivního státu a politiků to ale nepůjde,“ dodal Chalupa.
Upozornil, že pro další rozvoj solárů, tepelných čerpadel a dalších malých zdrojů u domácností bude klíčová další ekonomická návratnost. V této souvislosti se podle komory přitom prohlubuje rozdíl mezi středně- a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná.
Komora proto doporučila proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj. „Navrhujeme vyvážit podporu napříč opatřeními na úsporu energie. Ať už jde o obnovitelný zdroj nebo opatření na obálce budovy. Nebo by šlo zjednodušit systém tak, že stanovíte podporu na jednotku uspořené nakupované energie,” dodal Chalupa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}