Aktual.: 14.08.2025 17:23
Washington/Kyjev/Moskva 14. srpna (ČTK) – Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky. Podle agentury Reuters to řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit.
„Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl Rubio před novináři. Zároveň dodal, že se budou muset vést i rozhovory o územních sporech, nárocích a o tom, o co se bojuje. Takovým diskusím ale musí předcházet zastavení bojů, o což Trump usiluje.
O respektování evropských a ukrajinských bezpečnostních zájmů ve středu přes videohovor mluvili někteří evropští lídři, mezi nimi i německý kancléř Friedrich Merz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Evropané si podle kancléře přejí, aby páteční jednání byla úspěšná a vedla k příměří. Pokud s ním nebude Putin souhlasit, Rusko by podle evropských politiků mělo čelit dalším sankcím.
Páteční americko-ruský summit na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 SELČ) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin rozpoutal proti sousední zemi před více než třemi lety. Po setkání prezidentů je v plánu jednání delegací.
NBC News: Trump řekl Evropanům, že nemá v plánu na schůzce s Putinem řešit území
Prezident Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na čtvrtek to uvedla stanice NBC New s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Trump a evropští lídři se shodli, že před zahájením mírových jednání musí být na Ukrajině zavedeno příměří, řeklo stanici několik zdrojů. Podle německých zdrojů NBC News se během videokonference s evropskými lídry podobně vyjádřil americký viceprezident J. D. Vance a údajně jim řekl, že USA nebudou s Ruskem vyjednávat řešení války bez Ukrajiny nebo Evropy.
Evropští a ukrajinští činitelé jsou nervózní z nadcházejícího americko-ruského summitu a obávají se, že Trump by se s Putinem mohl dohodnout na parametrech mírové dohody, včetně rozdělení území, a poté se pokusit vyvinout tlak na Kyjev, aby souhlasil, uvedla NBC News. Znepokojení podle ní vyvolalo zejména dřívější vyjádření Trumpa ohledně výměny území mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zdroje NBC News nicméně uvedly, že všichni lídři se shodli na tom, že Ukrajina musí být zahrnuta do vyjednávání a měla by sama rozhodnout, jaké územní ústupky je ochotna učinit.
Trump mezitím videokonferenci s evropskými představiteli označil za velmi dobrou a naznačil, že po pátečním summitu by mohlo brzy následovat další jednání s ruským vůdcem, kterého by se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident také prohlásil, že pokud šéf Kremlu nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Někteří evropští představitelé měli z videokonference dojem, že Trump není ohledně výsledků svého setkání s Putinem optimistický, uvedla NBC News.
Server Politico mezitím napsal, že si evropští lídři mohou po středeční videokonferenci s Trumpem a jeho ujištění, že neprodá Ukrajinu, trochu oddechnout. Ale vzhledem k tomu, že o osudu Ukrajiny bude diskutovat manipulativní Putin a nestálý Trump, existuje nebezpečí, že věci mohou nabrat nečekaný směr, až se ti dva na Aljašce skutečně setkají, píše Politico.
Středeční videohovory se uskutečnily na podnět německého kancléře Friedricha Merze, za nímž do Berlína dorazil Zelenskyj. První virtuální konference se zúčastnili kromě nich také vrcholní představitelé Francie, Británie, Itálie, Finska, Polska, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Následovalo jednání s Trumpem a Vancem. Diplomatickou aktivitu završilo rokování takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi; součástí koalice je i Česko, které reprezentoval premiér Petr Fiala.
