Aktual.: 15.12.2025 12:04
Moskva – Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud. Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.
Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.
„Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena,“ řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.
Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.
Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}