Aktual.: 1.03.2026 10:26
Kyjev – Výpadky elektřiny a tepla v Kyjevě, způsobené ruskými nálety, přinutily obyvatelé metropole uvažovat o přestěhování do rodinných domů v okolí metropole, kde mají větší možnosti energetické soběstačnosti. Energetická krize v Kyjevě přepsala poptávku, pronájmy a ceny těchto domů, upozornila agentura Unian.
Situace v hlavním městě je jednou z nejtěžších v zemi. Kyjevané se musí potýkat s vážnými a nepředvídatelnými výpadky proudu, stovky domů v různých čtvrtích se ocitly bez vytápění při mrazech až minus 25 stupňů. Často neteče voda. To se přímo odráží na trhu s nemovitostmi, kde se mění poptávka, ceny i priority zájemců.
Ještě před pár lety si lidé vybírali dům na venkově hlavně podle rozlohy a ceny. Teď je prioritou autonomní provoz, energetická udržitelnost a výše nákladů. Oslovení experti se shodují, že poptávka po venkovských domech u Kyjeva vzrostla, ale byla racionální, bez známek paniky. Lidé počítají náklady, berou zřetel na dopravu a stále častěji si vybírají nikoliv ten největší dům, ale ten nejvhodnější z hlediska nákladů a úrovně pohodlí.
„To, zda domy zdražují či zlevňují, je jen povrchní rovina. Trh s bydlením dneska není o ceně, ale o stabilitě, autonomii a o schopnosti člověka řídit svůj život,“ míní expertka Iryna Luchaninová.
Analytici společnosti OLX Real Estate na začátku loňského i letošního roku zaznamenali nárůst poptávky po domech v Kyjevské oblasti. Na rozdíl od loňského ledna se ale letos největší zájem upíná na dlouhodobé pronájmy, nikoliv prodeje. Současně klesla poptávka po pronájmech domů na předměstích Kyjeva. Data podle analytiků nesvědčí o masové migraci z Kyjeva, ale ukazují změnu priorit.
Hlavním faktorem, který donutil Kyjevany zaměřit se na pronájem domů, byla energetická krize. Během dlouhých výpadků proudu a tepla je mnohem obtížnější zajistit v bytě přijatelné životní podmínky. Oproti tomu si v rodinném domě můžete nainstalovat generátor, rozdělat oheň v kamnech či krbu.
Mediánová cena pronájmu domu letos v lednu podle OLX Real Estate činila 86.300 hřiven (asi 41.000 Kč) měsíčně, ale cenové rozpětí v inzerátech sahalo od dvou tisícovek po více než milion. Meziročně náklady na pronájmy podle analytiků vzrostly o 28 procent.
Podle realitního portálu LUN průměrné měsíční nájemné za dům v Kyjevské oblasti aktuálně činí 95.600 hřiven a průměrná rozloha domu činí 220 metrů čtverečních. Oproti loňskému únoru cena nájmu vzrostla téměř o 63 procent, jen za poslední měsíc o více než deset procent.
Situace na trhu při koupi nemovitostí je klidnější. Mediánová kupní cena činila 5,1 milionu hřiven. Během roku ceny domů kolísaly v rozmezí od jedno do tří procent, od října do prosince a stejně tak v lednu rostly přibližně o dvě procenta každý měsíc.
Proměnila se představa o bydlení. Namísto obřího sídla se ideálem jeví řadový dům o rozloze 80 až 120 metrů čtverečních nebo samostatně stojící dům o 125 až 220 metrech čtverečních. Takové domy se snáze vytápějí, náklady jsou předvídatelné, snáze lze zajistit jejich provozní autonomii a také mají širší publikum zájemců. „To není dočasný jev, je to změna myšlení,“ říká Luchaninová. Nemovitostní trh se již neřídí emocemi, ale kalkulem.
„Nejzajímavější je změna v psychologii kupujících. Dříve se ptali na opravy, infrastrukturu. Teď se nejdřív ptají, zda je v domě plyn, zda má náhradní zdroj elektřiny a jak dlouho byl bez proudu. Hlavním kritériem se stala autonomie. To je zásadní změna priorit, která trh na roky změní,“ říká realitní makléř Oleksandr Bojko.
Domy bez generátorů či byty ve vysokých patrech, kde častěji chybí světlo, teplo a voda a je vyšší riziko zásahu ruským dronem, teď nikdo nechce „ani zadarmo“. Budou si muset počkat na lepší časy, píše Unian.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko na začátku ledna tvrdil, že hlavní město opustilo již 600.000 obyvatel. Mobilní operátoři však nezaznamenali mezi klienty v Kyjevě žádnou výraznou dynamiku. Ani realitní experti nepozorují velký odliv z metropole.
„Většina obyvatel zůstává a přizpůsobuje se podmínkám. Migrace je velmi specifická. Není to panika, ale dočasné přesídlení určitých sociálních skupin,“ říká Bojko.
Odcházejí rodiny s malými dětmi, zejména s kojenci, protože rodiče nechtějí riskovat zdraví dítěte v nevytápěném bytě. „Mám klientku, mladou matku s osmiměsíčním dítětem. Po třech dnech bez elektřiny a tepla si s manželem pronajali na tři měsíce byt v Užhorodu. Platí o 40 procent více než v Kyjevě, ale mají klid,“ říká.
Odcházejí také lidé s chronickými onemocněními. Ti se podle makléře nejčastěji stěhují k příbuzným do teplejších končin. Třetí skupinu lidí tvoří počítačoví specialisté a lidé na volné noze, kteří pracují na dálku. Stabilní internet je pro ně chlebem. Po pár dnech bez elektřiny a sítě se hromadně přesunuli do coworkingových center ve Lvově, Ivano-Frankivsku i ve Varšavě.
Jakmile se oteplí a situace se stabilizuje, lidé se vrátí, doufají někteří. Ale experti varují, že Ukrajinci možná budou muset žít s každodenním vypínáním proudu ještě dva až tři roky. Při dalších ruských útocích na energetiku jsou vyhlídky mizerné.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
