Komerční prezentace Aktualizace: 1.08.2024 20:24
Washington/Moskva – Rusko, Spojené státy a další západní země dnes provedly největší známou výměnu vězňů od konce studené války. Prostřednictvím Turecka si podle Ankary vyměnily celkem 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Byli mezi nimi například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. S propuštěnými už mluvil americký prezident Joe Biden a jejich rodiny. Český prezident Petr Pavel akci označil za pozitivní signál, neznamená ale podle něj průlom v zahraniční politice.
Na západ v rámci výměny zamířilo z Ruska a Běloruska 16 lidí, opačným směrem deset osob – osm dospělých a dvě děti. Podle Turecka se akce odehrála na letišti v Ankaře.
„Dojednali jsme propuštění celkem 16 lidí z Ruska – včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi. Dnes jejich utrpení skončilo,“ uvedl v prohlášení Biden. Kreml v komuniké poděkoval zahraničním vládám za úspěšnou akci. Vedle obou velmocí se do výměny zapojilo Německo, kam zamířilo 13 lidí, dále Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Berlín souhlasil s propuštěním usvědčeného vraha Vadima Krasikova, což podle mluvčího německé vlády nebylo snadné rozhodnutí. Krasikov si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, jenž byl odpůrcem ruského režimu.
Za něj a dalších devět lidí zadržovaných na Západě Moskva kromě výše zmíněné trojice propustila například ruské opozičníky Vladimira Kara-Murzu a Ilju Jašina, ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova či několik spolupracovníků zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného.
Dosud největší známá výměna vězňů od skončení studené války se uskutečnila v roce 2010 a týkala se 14 lidí včetně bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv komentoval dnešní výměnu slovy, že zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů.
Vztahy USA a Ruska se výrazně zhoršily po předloňském ruském vpádu na Ukrajinu a vrcholní činitelé obou stran spolu nejednají. Český prezident Petr Pavel dnešní akci označil za pozitivní signál, který ukazuje, že jsou spolu obě země schopny komunikovat. Nebude ale podle něj znamenat nějaký zásadní zahraničněpolitický průlom.
Vizitky vybraných známých osob, které jsou podle amerických médií a britské stanice BBC součástí výměny vězňů mezi USA a Ruskem (řazeni abecedně):
Evan Gershkovich (32) – Amerického dopisovatele deníku The Wall Street Journal (WSJ) zatkla ruská tajná služba FSB loni na konci března v restauraci v Jekatěrinburgu. V tomto městě na Urale americký novinář pracoval na článku o tom, jak se místní lidé stavějí k válce na Ukrajině, zajímal se také o Wagnerovu skupinu. Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Případ vyvolal pozornost nejvyšších amerických míst, už pár dní po zadržení ministr zahraničí Antony Blinken vyzval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova k okamžitému propuštění Gershkoviche, který se stal prvním zahraničním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od konce studené války. Agentura Bloomberg uvedla, že zadržení Gershkoviche osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, Kreml to ale odmítl.
Novinář je potomek sovětských Židů, kteří koncem 70. let emigrovali do Spojených států. Gershkovich, který se narodil v říjnu 1991 v New Yorku, mluvil s rodiči rusky a znalost jazyka (byť zpočátku omezenou) využil ve své kariéře. Proces s ním začal v Rusku letos 26. června. Bílý dům označil soud s reportérem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou. Minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu shledal Gershkoviche vinným ze špionáže a odsoudil jej k 16 letům vězení. Už při procesu někteří diplomaté uvedli, že Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.
Vladimir Kara-Murza (42) – Opozičního představitele, bývalého koordinátora hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu loni v dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv.
Hnutí Otevřené Rusko založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Kara-Murza byl rovněž blízkým spolupracovníkem opozičního vůdce Borise Němcova zavražděného v roce 2015. Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění z „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.
Vadim Krasikov (58) – Vysoce postavený příslušník ruské tajné služby FSB si v německém vězení odpykává doživotní trest za vraždu odpůrce ruského režimu v berlínském parku Tiergarten v roce 2019. Gruzínský občan narozený v Čečensku Zelimchan Changošvili byl zastřelen za bílého dne zblízka při jízdě na kole. Changošvili žil v Německu od roku 2016 jako žadatel o azyl, ruské úřady ho označovaly za teroristu.
Při vynesení rozsudku nad Krasikovem v roce 2021 označil berlínský soud zločin za „státem objednanou vraždu“. Soudce také řekl, že ruské státní orgány zadaly úkol likvidace obžalovanému a vybavily ho novou identitou. Měsíc před činem mu prý byl vystaven pas s novou totožností, na níž Rusko trvalo i po činu, aby zahladilo „vlastní podíl na činu“. Kreml tvrzení o zapojení Ruska označil za „naprosto neopodstatněné“.
Předsedající soudce řekl, že Zelimchan Changošvili, který za druhé čečenské války několik let vedl milici v boji proti Rusku, byl dlouho v hledáčku ruských úřadů. Připomněl, že ruský prezident Putin oběť veřejně označil za banditu, vraha a krvežíznivého člověka. Zločin zvýšil diplomatické napětí mezi Ruskem a Německem a přiměl Berlín vyhostit dva ruské diplomaty, na což Moskva reagovala recipročně.
Alsu Kurmaševová (47) – Rusko-americkou novinářku žijící v Česku poslal minulý měsíc ruský soud na 6,5 roku do vězení. Uznal ji vinnou z šíření lživých informací o ruské armádě. Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas.
Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová žije s manželem a dvěma dcerami v Praze a pracuje pro stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), kterou financuje americký Kongres. Ruské úřady stanici už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů a později označily i za nežádoucí organizaci.
Oleg Orlov (71) – Ochránce lidských práv byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině letos v únoru odsouzen ke 2,5letému vězení. Minulý měsíc soud zamítl jeho odvolání. Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. K vedení organizace, která proslula odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku, patřil od roku 1999.
Orlov byl aktivní v disentu už v dobách Sovětského svazu. V roce 2009 převzal společně se svými kolegy z Memorialu Sergeje Kovaljovem a Ljudmilou Alexejevovou Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Orlov v minulosti čelil jako šéf Memorialu také obvinění z pomluvy, které se měl dopustit svým výrokem na adresu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Orlov ho obvinil, že je odpovědný či spoluodpovědný za vraždu bojovnice za lidská práva a aktivistky Memorialu Natalji Estěmirovové.
Paul Whelan (54) – Někdejší příslušník americké námořní pěchoty byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se ale podle obhajoby domníval, že disk USB, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Šlo podle něj o nachystanou past. Ruský soud uznal Whelana v červnu 2020 vinným ze špionáže a poslal ho na 16 let do vězení. Washington vyzval k Whelanovu okamžitému propuštění.
Američan, ačkoli trval na své nevině, se rozhodl proti rozsudku neodvolat v očekávání, že bude brzy vyměněn za Rusy uvězněné v USA. Ruský odvolací soud v Nižním Novgorodu v listopadu 2021 odmítl Whelanovo odvolání proti dřívějšímu zamítnutí jeho žádosti, aby si směl odpykat zbytek trestu ve Spojených státech. Whelan v prosinci 2022 uvedl, že je zklamán z administrativy prezidenta Joea Bidena. „Nechápu, proč tady pořád sedím,“ řekl Whelan novinářům v telefonickém rozhovoru z vězeňského zařízení v Mordvinsku.
