Aktual.: 14.06.2025 06:30
Moskva – Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
„Nejenže zachováváme slávu předchozích úspěchů, ale vytváříme nové důvody k hrdosti, jakož i předpoklady pro růst ekonomiky a kvality života,“ napsal Bakanov a zdůraznil, že s tímto cílem Roskosmos plánuje vyslat na oběžnou dráhu velké množství družic, aby zvýšil rychlost připojení k internetu a zajistil jeho dostupnost v každé koutu Ruska. Chystá se také zvýšit přesnost navigačního systému Glonass a zdokonaluje nosné rakety a vesmírné lodě. K úkolům patří také vytvořit novou ruskou vesmírnou stanici, která by nahradila stávající Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, a také vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci coby základ příštích základen na Měsíci, a hodlá pokračovat ve výzkumu Venuše. „Jsme jediná země, která na ni dokázala zajistit přistání vesmírné sondy,“ napsal.
Sovětský program Veněra byl první a jedinou misí, kdy přistála sonda na povrchu Venuše, a to v roce 1970, připomněly The Moscow Times.
O možnosti vybudovat jadernou elektrárnu u budoucí lunární výzkumné stanice, kterou Čína plánuje spolu s Ruskem, hovořili v dubnu podle agentury Reuters představitelé čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Kromě jaderné energie by mohla energetická síť budoucí Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS) záviset na solární farmě, uvedl na prezentaci v Šanghaji Pchej Čao-jü, technický šéf mise Čchang-e 8 plánované na rok 2028. Jejím cílem je položit stavební základy ILRS.
Po více než čtyřicetileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. V posledních letech se o dosažení měsíce se svými sondami úspěšně i neúspěšně pokusilo několik vládních agentur i soukromých firem, naposledy se to na začátku letošního března podařilo modulu Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace.
Čínský harmonogram lunárního dobývání se do určité míry shoduje s plány programu Artemis amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten podle vyjádření z loňského prosince počítá s přistáním posádky na přirozené družici Země v roce 2027. Peking plánuje vyslat své astronauty na Měsíc do roku 2030.
Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.
Ruský vesmírný program silně postihly sankce přijaté po agresi proti Ukrajině, ale upadat začal již mnohem dříve. Místo Ruska ve vesmíru zaujala Čína. Vesmírný průmysl, který býval ruskou pýchou, je bez zakázek, náhradních dílů, nových technologií a peněz čím dál blíž úplnému rozkladu. A to býval pro Rusy – kromě jaderných zbraní – základním symbolem postavení jejich státu jako světové velmoci, napsal před časem polský list Rzeczpospolita. Vážné problémy ruského vesmírného průmyslu, který se střídavým štěstím zkoušel převzít dědictví po bývalém Sovětském svazu, začaly dávno před útokem na Ukrajinu. Do Rusů se zakousla především firma Elona Muska SpaceX, která raketami Falcon 9 vytvořila konkurenci ruským sojuzům. Ale opakovaně použitelné falcony jsou s to vynést náklad na oběžnou dráhu mnohem laciněji. Muskova vesmírná firma rekordně zvýšila počet letů a již předloni obstarala přepravu okolo 80 procent všech nákladů ve světě na oběžnou dráhu. Čína obstarala deset procent a zbytek světa dohromady, tedy hlavně Rusko, Indie či Japonsko, zbývající desetinu.