Aktual.: 18.06.2025 12:00
Štrasburk/Brusel – Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. I v Evropské unii panuje podle ní množství rozdílných názorů, všechny by ale měla spojovat snaha zajistit bezpečný život občanů členských zemí.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla Kallasová europoslancům v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Rusko podle Kallasové v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí podle ní na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala na adresu Moskvy šéfka unijní diplomacie.
Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Přitom by 3,5 procenta mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či na budování zdravotnických zařízení.
Od summitu se také očekává shoda na pokračující podpoře Ukrajiny. Severoatlantická aliance potřebuje o 400 procent zvýšit kapacitu protivzdušné a protiraketové obrany, uvedl Rutte před několika dny během návštěvy Londýna. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj na Ukrajině „rozsévá teror z nebe“.
Kallasová před poslanci zdůraznila potřebu navýšení tlaku na Rusko, mimo jiné dalšími sankcemi, a důležitost další podpory Ukrajině, která již více než tři roky čelí ruské agresi. „Citovala bych v této souvislosti Marka Rutteho, který řekl: Jestliže nebudeme pokračovat v pomoci Ukrajině, měli bychom se všichni naučit mluvit rusky,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Členskými státy NATO je 32 zemí, z nichž 23 je zároveň členy Evropské unie.
Europoslanci, kteří na zasedání EP ve Štrasburku následně vystoupili, většinou ve svých projevech NATO podpořili. Někteří nicméně zdůraznili, že navyšování obranných výdajů nesmí být na úkor výdajů na sociální zabezpečení obyvatel EU.
Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů byly hlavním cílem EU vždy mír a spolupráce mezi státy, situace se ale změnila s válkou na hranicích unijních zemí a s ohrožením, kterému Evropská unie čelí. „Svoboda a prosperita, za kterou už bojovali naši předchůdci zmizí, pokud nebudeme ochotni ji bránit,“ uvedl Vondra. V souvislosti v vyššími náklady na vyzbrojování český europoslanec navrhl získat peníze například tím, že „snížíme náklady na administrativu a politiky Zelené dohody pro Evropu“.
Zvýšení obranných výdajů se nemá dít kvůli tomu, abychom potěšili Donalda Trumpa, ale je to důležité pro bezpečnost Evropanů, zdůraznila zástupkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), francouzská europoslankyně Valérie Hayerová.
„Ať už nakonec utratíme tři procenta, nebo dokonce 5 procent HDP na obranu, základní princip musí zůstat stejný: musíme je utratit za to, co skutečně potřebujeme. Nejde jen o více peněz – jde o chytřejší financování,“ uvedla během debaty pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.
Podobně se vyjádřil i český europoslanec Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). „Debata na čísly je druhotná, bezpečnost a obrana jsou naše priorita a my s tím musíme něco dělat,“ uvedl Farský. Zvýšení výdajů na obranu je podle něj nezbytné kvůli agresivnímu Rusku. „Byl bych radši, kdybychom místo investic do obrany mohli investovat do škol, nemocnic, domovů důchodců. Ale Putin nám jinou volbu nedává,“ dodal.
Rakouský europoslanec Harald Vilimsky (FPÖ) z frakce Patrioti pro Evropu se naopak postavil proti dalšímu vyzbrojování. Ve svém projevu citoval slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána, kteří říkají, že chtějí peníze raději věnovat do zdravotnictví a vzdělávání. „Apeluji na to, aby se EU vrátila ke svým původním hodnotám. Měli bychom udělat něco pro to, aby byl mír, ne válka,“ řekl.
