Komerční prezentace Aktualizace: 13.03.2024 18:18
Moskva – Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová pak na tiskové konferenci podle agentury TASS prohlásila, že válka na Ukrajině by mohla eskalovat a dostat se mimo svůj „geografický rámec“.
Putin se dále nechal slyšet, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
„Ve Spojených státech je dostatek specialistů v oblasti rusko-amerických vztahů a v oblasti strategické zdrženlivosti. Proto si nemyslím, že vše spěje k (jaderné konfrontaci), ale jsme na ni připraveni,“ uvedl Putin. „Zbraně jsou tu od toho, abychom je použili,“ dodal podle přepisu rozhovoru agentury Reuters.
Na Ukrajině se ale podle Putina Rusko k použití jaderných zbraní uchylovat nemusí. „Proč bychom potřebovali zbraně hromadného ničení? Taková nutnost nikdy nenastala,“ řekl prezident.
Jedenasedmdesátiletý politik v rozhovoru také tvrdil, že Rusko je připraveno jednat o Ukrajině, ale jen pokud budou rozhovory založené na „realitě“. „Neměla by to být přestávka pro nepřítele, aby se přezbrojil, ale vážný rozhovor zahrnující záruky bezpečnosti pro Ruskou federaci,“ uvedl Putin. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová později během dne odmítla jednání ve Švýcarsku, což odůvodnila údajnou ztrátou neutrality této země. S návrhem uspořádat mírový summitu s účastí Ukrajiny a jejích partnerů ve Švýcarsku dříve přišel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Moskva kromě toho odmítá dlouhodobé požadavky Kyjeva, kterými Ukrajina podmiňuje jednání, mimo jiné na stažení ruských vojsk z ukrajinského území a na obnovení hranic země v podobě z roku 1991, tedy včetně Krymského poloostrova.
Putinovo prohlášení ohledně jaderných zbraní bylo podle agentury AP dalším ostrým varováním Západu před nadcházejícími prezidentskými volbami v Rusku, ve kterých je téměř jisté, že získá další šestiletý mandát. Ruský prezident od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně hovoří o připravenosti použít jaderné zbraně, naposledy takto pohrozil ve svém únorovém projevu o stavu země, kdy varoval Západ, že prohloubení jeho zapojení do bojů na Ukrajině by znamenalo riziko jaderné války.
Krátce po invazi na Ukrajinu Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni navíc nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska na dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Putin dnes také uvedl, že nárůst útoků ukrajinských dronů hluboko uvnitř Ruska, které země zaznamenala zejména v úterý a dnes, je součástí snah o zmaření prezidentských voleb. Ty se v Rusku konají od tohoto pátku do neděle.
Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová pak varovala, že válka na Ukrajině by se mohla rozšířit za ukrajinské hranice. „V důsledku nepromyšlených provokativních kroků třeba i jedné nebo dvou zemí, členů Evropské unie nebo NATO, se může ukrajinská krize úplně klidně dostat mimo svůj geografický rámec, nabýt úplně jiné velikosti a vyvíjet se nekontrolovatelně,“ uvedla podle TASS.
Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil Putin
Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil Putin. Vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil za „bezvýznamný krok“. Uvedla to agentura Reuters. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Putin v rozhovoru dále uvedl, že Rusko je z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku.
„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeni o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé aliance.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ poznamenal k vývoji v alianci nedávno její šéf Jens Stoltenberg.
Moskva už dříve uvedla, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
