Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2025 13:48
Praha – Možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkali v nejbližších týdnech či měsících, je podle odborníků velmi malá a nepravděpodobná. Současná situace vyhovuje Rusku, které nestojí o přímé jednání a využívá času i příznivých podmínek na frontě, shodují se analytici, které oslovila ČTK. O možném setkání lídrů obou zemí se diskutovalo před dvěma týdny po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu.
„Rusko nemohlo úplně odmítnout americký návrh setkání, protože by riskovalo sekundární sankce, ale ani nemá zájem se sejít s nejvyšším vedením Ukrajiny,“ řekl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj Moskva sleduje tradiční taktiku, kdy se snaží nevyvolat konflikt se Spojenými státy, ale zároveň oddaluje přímé jednání s Kyjevem.
Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že Rusko od začátku zpochybňuje legitimitu Zelenského. „Putin nikdy nehodnotil Zelenského jako rovnocenného partnera, tvrdí, že je loutkou Západu,“ uvedl. Podle něj Moskva plánuje, že rozhovory přijdou až ve chvíli, kdy se Rusku podaří výrazněji zlomit ukrajinský odpor a prosadit vlastní podmínky.
Analytici zdůrazňují, že Moskva využívá čas k posilování své pozice na frontě. „Ruská strana se snaží ukrajinskou armádu oslabit a získat strategickou výhodu před případným jednáním. Intenzivnější útoky jsou součástí strategie,“ řekl Svoboda. Bříza doplnil, že Rusko kombinuje vojenskou iniciativu s příhodným letním klimatem a pomalým tlakem ze Západu, aby oddálilo případné rozhovory.
Také Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky upozornil, že Rusko dává okázale najevo nezájem o trojstranné jednání. „Opakovaně zpochybnilo legitimitu ukrajinského prezidenta i platnost jím podepsaných dokumentů. Dostali jsme se tak do slepé uličky vyplývající z neslučitelnosti ruské a ukrajinské pozice,“ uvedl. Jednání na pozadí se podle něj konají především mezi Spojenými státy a Ukrajinou, často s tlakem na Kyjev k ústupkům, zatímco na rusko-americké ose se dosud výraznějších výsledků nedosáhlo.
K jednání by podle Břízy musel být přítomen prostředník, například zmíněné Spojené státy. „Trojstranné jednání by ruské straně nevyhovovalo, protože by nemohla manipulovat s výstupy nebo obviňovat Ukrajinu,“ řekl. Svoboda uvedl, že Rusko od začátku plánuje, že k jednání přistoupí až ve chvíli, kdy se mu podaří výrazně zlomit ukrajinský odpor, což by mu umožnilo diktovat podmínky.
Podle Břízy i Svobody není realistické očekávat, že by schůzka Putina a Zelenského v nejbližší době přinesla řešení konfliktu. „Ruská diplomacie i nadále využívá čas k vlastnímu posílení a odkládá zásadní rozhodnutí,“ shrnul Bříza.
