Rusko podle Putina nechystá střet s Evropou; v Pobaltí vidí porušování práv Rusů

Řada západních představitelů v posledních dnech varovala před možností, že se Rusko pokusí udeřit proti některému z evropských států v odvetě za pomoc, kterou Evropa poskytuje Ukrajině. Ta od února 2022 čelí ruské invazi.

Rusko v květnu oznámilo, že hodlá žalovat Lotyšsko a jeho sousedy Litvu a Estonsko u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu za údajné porušování práv rusky mluvících obyvatel. Všechny tři pobaltské země porušování práv menšin popřely a obvinily Moskvu, že využívá ruskou etnickou menšinu k vyvolávání napětí.

V Lotyšsku, které je stejně jako zbývající dva pobaltské státy členem Severoatlantické aliance i Evropské unie, žije početná rusky mluvící menšina. Lotyšsko hraničící s Ruskem i s Běloruskem coby spojenec Ukrajiny čelí od začátku rusko-ukrajinské války tomu, co označuje za hybridní útoky ze strany Moskvy.

Varování před možným testem soudržnosti Severoatlantické aliance vyjádřili tento měsíc v rozhovorech s listem The Guardian představitelé některých evropských zpravodajských služeb včetně šéfa české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Před možným hybridním útokem varoval v Sejmu polský premiér Donald Tusk.

Německá Národní bezpečnostní rada, složená z představitelů silových ministerstev, armády a tajných služeb, tento měsíc uvedla, že Německo zůstává cílem ruských hybridních útoků. Německo zaznamenalo v srpnu incident na letišti Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Berlín odpovědnost připsal Moskvě, která to odmítla.

Rusko chtělo podle Putina obnovit jednání s Ukrajinou, ta ale udeřila na volby

Rusko chtělo po svých parlamentních volbách obnovit jednání s Ukrajinou, ta ale udeřila na ruské volební místnosti a pokusila se napadnout Moskvu. Dnes to podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi. „Na stole jsou všechny návrhy mírového urovnání, ale Rusko nejdříve musí zvážit, co je v jeho nejlepším zájmu,“ uvedl šéf Kremlu.

Putin dále řekl, že Rusko se zotavilo ze škod způsobených ukrajinskými údery a že na tyto útoky odpovědělo natolik mocně, že Kyjev nyní žádá o příměří. Kyjev dlouhodobě navrhuje zastavit boje a jednat, Rusko ale odmítá příměří během rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem řekl, že Kyjev je rovněž připraven na jakoukoli formu energetického a obilného příměří, které navrhuje šéf Bílého domu. Moskva už dříve Trumpův návrh označila za zajímavý, zároveň ale hovořila i o současné potřebě zrušit v takovém případě protiruské sankce.

Ukrajina v sebeobraně útočí na ruské rafinerie a ropnou a plynovou infrastrukturu, což zdůvodňuje snahou odstřihnout Rusko od příjmů peněz potřebných pro financování války. Po takovýchto úderech řada ruských regionů zaznamenala nedostatek pohonných hmot.

Ukrajinské síly útočí i na sklady internetových prodejců Ozon a Wildberries, což Kyjev vysvětluje tím, že tyto firmy dodávají ruské armádě například komponenty k dronům. Putin k tomu dnes poznamenal, že Rusko těmto útokům nerozumí.

Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu – mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}