Aktual.: 17.01.2025 15:52
Moskva – Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a který zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.
„Dlouho jsme nad tím pracovali a jsem velice rád, že tato práce je završena. Je to důležité, protože (dohoda) nám umožní přidat další impuls prakticky do všech směrů naší spolupráce,“ řekl Putin po přivítání íránského hosta.
Nová dohoda, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně, napsal list Kommersant. Pezeškján podle agentur na začátku schůzky s Putinem označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.
Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku stovky dronů přímo útočících na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.
Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, poznamenala agentura AP. Připomněla také, že oba prezidenti dohodu podepisují krátce před inaugurací nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, který se zavázal ukončit válku Ruska proti Ukrajině a zaujmout tvrdší postoj vůči Íránu, který se potýká s rostoucími ekonomickými potížemi a dalšími problémy, včetně vojenských porážek ve své sféře vlivu na Blízkém východě.
Rusko a Írán měly v minulosti problematické vztahy, ale ty se oteplily po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva se stala klíčovým obchodním partnerem a dodavatelem zbraní a technologií pro Teherán, který čelil mezinárodním sankcím. Rusko postavilo první íránskou jadernou elektrárnu a staví tam další dva jaderné reaktory.
Rusko bylo součástí dohody z roku 2015 mezi Íránem a šesti jadernými velmocemi, která nabízela zmírnění sankcí proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Když USA za prvního Trumpova funkčního období jednostranně od dohody odstoupily, Kreml nabídl Teheránu podporu.
Teherán stále více potřebuje pomoc Moskvy, protože čelí ekonomickým potížím a palčivým neúspěchům ve sféře svého vlivu na Blízkém východě. Írán spolu s Ruskem nedokázaly zabránit zhroucení režimu Bašára Asada v Sýrii a íránské spojence v regionu, hnutí Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáh v Libanonu, těžce zasáhly izraelské ofenzívy. Problémy by se mohly prohloubit poté, co se Trump vrátí do Bílého domu se svou politikou „maximálního tlaku“ na Írán.Ten usiluje zejména o vyspělé ruské zbraně, jako jsou systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu a stíhačky, které by pomohly odrazit případné útoky Izraele, dodala AP.
