Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Memorial krátce před vyhlášením rozsudku uvedl, že o výsledku nepochybuje. „Případ proti Memorialu je dalším pokusem zastrašit všechny jinak smýšlející lidi a donutit občanskou společnost k mlčení,“ uvedla organizace podle agentury Reuters.

Rozhodnutí nejvyššího soudu vstoupilo v okamžitou platnost a je vymahatelné, napsala státní agentura TASS. Nejvyšší soud rozhodoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, a pouze oznámil své rozhodnutí.

Za vlády šéfa Kremlu Vladimira Putina se podpora Memorialu může stát trestným činem pro tisíce lidí v Rusku – a v nejhorším případě i zpětně, poznamenala agentura DPA. Čím autoritářštější se Putinovo vládnutí stává, tím méně umožňuje kritický pohled na ruské dějiny. Rusko má být vnímáno jako pravoslavná supervelmoc bez vad a zločinů, uvedla DPA. Také citovala z vyjádření exilové organizace Zukunft Memorial: „Putinův režim se obává památky obětí sovětské diktatury a státního teroru, ale tuto památku nelze umlčet“.

Organizaci, jejímž spoluzakladatelem se na sklonku komunistického režimu stal „otec sovětské vodíkové bomby“ a disident Andrej Sacharov, a která proslula odhalováním zločinů spáchaných za sovětského vůdce Josifa Stalina, ruské soudy už v roce 2021 nařídily rozpustit kvůli porušování zákona o zahraničních agentech. Tuto hanlivou nálepku úřady udělily organizaci v roce 2016.

Memorial, který sám sebe označoval spíše za hnutí sdružující více spolků, se postupně stal nejvýznamnější organizací na ochranu lidských práv v Rusku. Dokumentoval zvěrstva páchaná ruskými vojáky v Čečensku a Sýrii. V posledních letech se věnoval především politickým vězňům v zemi. Během soudního procesu, který vedl k rozpuštění organizace, žalobce Alexej Žafjarov obvinil Memorial ze zkreslování historické paměti a „vytváření falešného obrazu Sovětského svazu jako teroristického státu“, připomněla agentura AFP.

Od nástupu Putina k moci jsou oběti sovětské perzekuce zatlačovány do stínu, zatímco Stalin, hlavní postava zodpovědná za sovětské represe, bývá vykreslován jako hrdina, který porazil nacismus. Tento obraz se ještě zesílil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy Kreml tvrdí, že bojuje proti „neonacistům“.

Memorial nadále existuje prostřednictvím sítě několika desítek organizací v Rusku a v zahraničí. Začátkem letošního roku ruská justice prohlásila dva subjekty zaregistrované ve Švýcarsku a Německu za „nežádoucí“, čímž jejich spolupracovníky v Rusku vystavila hrozbě pokut a dokonce i uvěznění, dodala AFP.

Připomněla, že někteří spolupracovníci Memorialu zaplatili za svou oddanost ochraně lidských práv i životem. V Grozném, metropoli autonomního Čečenska na severním Kavkaze, byla v roce 2009 ze svého bytu unesena Natalja Estěmirovová, kterou našli o několik hodin později zavražděnou v sousedním Ingušsku. Jeden z historiků Memorialu, Jurij Dmitrijev, specialista na stalinistické čistky v Karélii na severozápadě země, byl v roce 2021 odsouzen k 15 letům vězení v případu za údajné sexuální násilí. Případ jeho příznivci označili za pokus o historikovo umlčení.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}