Komerční prezentace Aktual.: 30.07.2025 15:16

Lucemburk/Berlín – Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, a výrazně tak zpomalila proti prvnímu čtvrtletí, kdy růst činil 0,5 procenta. V rychlém odhadu to dnes na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se pak zvýšil o 0,1 procenta a zpomalil z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí, překonal nicméně očekávání.

Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že ekonomika eurozóny bude stagnovat. Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Je to rovněž citelné zpomalení, protože v prvním čtvrtletí vykázala růst o 0,7 procenta.

Meziročně pak česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta, což je stejné tempo jako na začátku roku, dodali statistici. Meziroční růst v EU zpomalil na 1,5 procenta z tempa 1,6 procenta před rokem, růst v eurozóně pak meziročně zvolnil z 1,5 procenta na 1,4 procenta.

Ze zemí, z kterých už jsou data k dispozici, zaznamenalo nejvyšší růst proti předchozímu čtvrtletí Španělsko, a to o 0,7 procenta. Následuje Portugalsko s růstem o 0,6 procenta a Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 0,5 procenta.

Nejhůře si vedla irská ekonomika s poklesem o jedno procento. V Německu a v Itálii pokles činil shodně 0,1 procenta. Meziročně se HDP zvýšil ve všech členských státech, za které už jsou data k dispozici.

„Růst eurozóny byl v prvním čtvrtletí velmi silný, dosáhl 0,6 procenta. Uměle ho zvýšily předběžné nákupy zboží z eurozóny ze strany Spojených států, což předznamenalo návrat do reality ve druhém čtvrtletí,“ uvedl ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn. „Zatím však nedošlo k výraznému obratu trendu, a to znamená, že mírný růst HDP ve druhém čtvrtletí lze považovat za pozitivní signál pro ekonomiku eurozóny,“ dodal.

Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta

Německý hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad. Data se shodují s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters.

Statistici dnes také uvedli, že podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat německé hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostlo jen o 0,3 procenta. Na konci dubna statistici uváděli růst 0,4 procenta oproti předcházejícím třem měsícům.

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku německé HDP zůstalo podle cenově očištěných údajů na stejné úrovni, podle cenově a kalendářně očištěných údajů vzrostlo o 0,4 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.

Podle analytika společnosti ING Carstena Brzeského jsou dnes zveřejněná data „bolestivou připomínkou, že pouhý optimismus automaticky nevede k návratu silného růstu“. Odkazoval se tak na data, podle kterých se v posledních měsících zlepšuje v Německu podnikatelská nálada. Například podle indexu institutu Ifo se v červenci zlepšila už posedmé v řadě. „Ekonomika nadále flirtuje s dalším rokem stagnace,“ dodal Brzeski.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. V současnosti přední ekonomické instituty předpovídají, že letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta. V těchto výhledech však ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA.

„Německo zasáhnou cla pravděpodobně tvrději než kterékoli jiné velké hospodářství, a bude tak mít letos potíže, než ekonomiku v roce 2026 podpoří finanční stimul,“ uvedla ekonomka firmy Capital Economics Franziska Palmasová. Také německý kancléř Friedrich Merz tento týden připustil, že patnáctiprocentní americká cla německé hospodářství značně poškodí. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa. Například Mezinárodní měnový fond (MMF) ale vidí situaci optimističtěji, protože jsou cla nakonec nižší, než jaká hrozila. Podle MMF by mohlo německé hospodářství letos navzdory clům vykázat růst, i když jen o 0,1 procenta.

Hlavní ekonom finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer se dnes k vývoji německého hospodářství vyjádřil rovněž pozitivně. „Pro rok 2026 očekáváme nadále celkem silný růst 1,4 procenta, protože spolková vláda přesouvá ve velkém výdaje z jádrového rozpočtu do zvláštních fondů a uvolněné prostředky rychle vydává, a podporuje tak hospodářský růst,“ řekl. Merzova vláda připravila mimo jiné balík na investice do infrastruktury, v němž bude 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček.

„Německé hospodářství po silném začátku roku trochu ztratilo tempo, ale oživění tím není odpískáno. Teď je třeba trpělivosti,“ uvedla výzkumnice hospodářského institutu DIW Geraldine Danyová-Knedliková. Nedělní obchodní dohoda EU a USA podle ní přinesla firmám jistotu do plánování.

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, mezičtvrtletně):

  3. čtvrtletí 2024 4. čtvrtletí 2024 1. čtvrtletí 2025 2. čtvrtletí 2025
Eurozóna 0,4 0,3 0,6 0,1
EU 0,4 0,4 0,5 0,2
Belgie 0,3 0,2 0,4 0,2
Česko 0,6 0,8 0,7 0,2
Estonsko 0,1 0,2 -0,3 0,5
Finsko 0,8 -0,1 0,0 0,0
Francie 0,4 -0,1 0,1 0,3
Irsko 4,6 4,5 7,4 -1,0
Itálie 0,0 0,2 0,3 -0,1
Litva 1,2 1,0 0,6 0,2
Maďarsko -0,6 0,6 -0,1 0,4
Německo 0,0 0,2 0,3 -0,1
Nizozemsko 0,7 0,5 0,3 0,1
Portugalsko 0,4 1,4 -0,4 0,6
Rakousko -0,1 0,0 0,1 0,1
Španělsko 0,7 0,7 0,6 0,7
Švédsko 0,6 0,5 -0,2 0,1

 

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, meziročně):

  3. čtvrtletí 2024 4. čtvrtletí 2024 1. čtvrtletí 2025 2. čtvrtletí 2025
Eurozóna 1,0 1,3 1,5 1,4
EU 1,2 1,5 1,6 1,5
Belgie 1,2 1,1 1,1 1,0
Česko 1,5 1,9 2,4 2,4
Estonsko -0,1 0,6 0,1 0,5
Finsko 1,8 1,6 1,0 0,5
Francie 1,1 0,6 0,6 0,7
Irsko 4,6 12,0 18,3 16,2
Itálie 0,5 0,6 0,7 0,4
Litva 2,6 3,9 3,2 3,0
Maďarsko -0,8 0,2 -0,4 0,2
Německo -0,6 -0,2 0,2 0,4
Nizozemsko 1,7 2,0 2,2 1,5
Portugalsko 2,0 2,8 1,7 1,9
Rakousko -0,9 -0,4 -0,4 0,1
Španělsko 3,3 3,3 2,8 2,8
Švédsko 1,0 2,4 0,9 0,9

Zdroj: Eurostat

Podíl
Exit mobile version