Aktual.: 8.07.2025 17:11
Moskva – Ruská tajná služba FSB, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, bude moci vytvořit síť vlastních vazebních věznic. Příslušný zákon v konečném třetím čtení schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), informovala dnes ruská média. Potřebný souhlas horní parlamentní komory, Rady federace, a prezidentův podpis jsou v ruské praxi považovány za formalitu.
„Zákon umožňuje osoby obviněné z trestných činů proti státní bezpečnosti zadržovat v samostatných vazebních zařízeních spadajících pod jurisdikci FSB. Zvýší to efektivitu vyšetřování trestních případů této kategorie a zabrání vyšetřovaným špionům a teroristům v nepovolené komunikaci s obviněnými z jiných trestných činů. Kromě toho to pomůže zabránit pokusům zahraničních zpravodajských služeb a teroristických organizací navázat kontakt s jejich agenty, mařit vyšetřování a zapojit je do další podvratné činnosti,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro vyšetřování případů vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska Vasilij Piskarjov, který návrh zákona předložil spolu se skupinou dalších poslanců a senátorů.
Podle Piskarjova po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v roce 2014 a zejména po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 prudce zesílila „podvratná činnost zahraničních zpravodajských služeb a jimi kontrolovaných teroristických a extremistických komunit proti Rusku“.
Během deseti let, od roku 2015 do roku 2024 se počet případů vlastizrady, špionáže, terorismu a extremismu ztrojnásobil. Počet vazebně stíhaných podezřelých a obviněných v těchto případech vzrostl čtyřnásobně, uvedl poslanec, který přijetí zákona označil za přiměřenou reakci státu na existující hrozby.
Po vstupu Ruska do Rady Evropy v roce 1996 přišla FSB o formální kontrolu nad vazebními věznicemi, ačkoliv tu neformální si zachovala, poznamenala agentura Reuters. V roce 2006 Putin podepsal výnos o předání vazebních věznic pod ministerstvo spravedlnosti, připomněl list Kommersant.
FSB se sídlem na náměstí Lubjanka v centru Moskvy je jednou z nejmocnějších zpravodajských služeb na světě. Její ředitel Alexandr Bortnikov je přímo podřízen prezidentu Vladimiru Putinovi, který sám v 80. letech sloužil jako důstojník KGB ve východním Německu a před jmenováním premiérem v roce 1999 byl ředitelem FSB.
Putinovi odpůrci tvrdí, že vybudoval politický systém, který je čím dál represivnější a stále více se spoléhá na FSB. Putinovi stoupenci naopak tvrdí, že Rusko čelí hybridnímu útoku západních mocností a potřebuje FSB k zajištění bezpečnosti a zachování suverenity.
Aby zákon vstoupil v platnost, potřebuje ještě schválení ruskými senátory a podpis prezidenta Putina. Obvykle se tak stává krátce po přijetí normy poslanci, podotkl Reuters.
