Aktualizace: 10.07.2024 15:05
Moskva – Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace – horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.
Daň z příjmu právnických osob stoupne z 20 na 25 procent a více peněz budou státu odvádět i těžaři nerostných surovin.
Dodatečné příjmy by měly ruské státní pokladně zajistit příští rok přibližně 2,6 bilionu rublů (zhruba 654 miliard Kč). Ruský stát tak bude moci dál zvyšovat výdaje, aniž by byla ohrožena fiskální stabilita, uvedla již dříve agentura Reuters. Letošní deficit státního rozpočtu má podle červnového odhadu ruského ministerstva financí činit 2,12 bilionu rubů (zhruba 539 miliard Kč).
Rusko se snaží navýšit příjmy státního rozpočtu, aby mohlo nadále financovat invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února 2022. Představitelé OSN a západních států v úterý podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN Rusko ostře kritizovali za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě.
Členské státy EU na konci června schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrostl o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některá odvětví. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu navzdory sankcím v letošním prvním pololetí meziročně vzrostly zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). Pro Kreml jde o klíčový zdroj finančních prostředků, který se v uplynulém desetiletí na celkových příjmech rozpočtu podílel zhruba třetinou.
