Aktual.: 18.09.2025 13:01
Přerov – Ani po pěti letech od ekologické havárie na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje není řeka Bečva v takové kondici, v jaké byla před katastrofou. Shodují se na tom zástupci rybářských svazů, které ČTK oslovila. V řece stále chybějí víceleté ryby, které na čtyřicetikilometrovém úseku otrávil jedovatý kyanid.
Do řeky rybáři nadále každoročně vysazují nové ryby, od státu na to získávají dotaci tři čtvrtě milionu korun. Z pohledu justice je již hlavní větev kauzy pravomocně uzavřená, u odborníků však případ stále zanechává pachuť, zjistila ČTK.
„Řeka se k době před katastrofou stále nedá přirovnat. Nicméně i když té přírodě dáváme takovouto čočku, stále se brání. Dolní úseky u Lipníku nad Bečvou a u Přerova, kde to bylo již naředěno, se dávají do kondice. V úseku u hranic kraje bych však neřekl, že je to utěšený stav,“ řekl ČTK jednatel severomoravského územního svazu rybářů Rostislav Trybuček.
Do obnovy života v řece se pustili rybáři už v roce 2020, kdy vysadili v Bečvě desítky tisíc ostroretek, parem či jelce jesena, v dalších letech Bečva díky jejich péči ožila dalšími vysazenými rybami. Ministerstvo zemědělství na zarybňování uvolňuje stále ročně 750.000 korun. „Bečva je co do druhů pokladnice, snažíme se ji v tom podporovat, ale 90 procent je na přírodě. My tam pouze ´přicmrndáváme´,“ doplnil Trybuček.
Také podle šéfa hustopečských rybářů Stanislava Pernického není Bečva stále ve stavu jako před otravou, kdy se v řece proháněly stovky až tisíce zdravých ryb. Chybějí především víceleté ryby. „Neustále platí to, že Bečva potřebuje delší dobu na to, aby se vzpamatovala,“ řekl ČTK Pernický. Není zastáncem nového povolení režimu chyť a vezmi si, který začne platit od 1. ledna 2026. Dosud zde platil režim, kdy rybář ulovenou rybu musel pustit zpět do řeky.
Řeku podle pravomocného rozhodnutí soudu otrávily kyanidy, které vytekly v podobě odpadních vod ze společnosti Energoaqua, potrestán však za to nikdo nebyl. Někteří odborníci však považují otravu Bečvy za stále neobjasněnou. „Dosud neobjasněné píšu schválně, protože vysvětlení, které bylo podkladem pro odsouzení/neodsouzení firmy, která otravu způsobit nemohla, je fyzikálně chemicky nemožné. Což bylo několika způsoby doloženo, ovšem vyšetřovatelé ani soud to nevzali v potaz,“ uvedl ve středu na sociální síti biolog Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
První úhyn ryb ve velkém rozsahu zaregistrovali rybáři v neděli 20. září 2020 v poledne v Hustopečích nad Bečvou. Havárie nakonec zasáhla až 40 kilometrů toku, do kafilérie bylo tehdy odvezeno přibližně 40 tun ryb. Kritice pak čelil postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii, což významně ztížilo vyšetřování. Česká inspekce životního prostředí následně zavedla řadu opatření, která dnes umožňují rychlejší reakci i analýzu podobných událostí.
„Naší prioritou je, aby byly havárie na vodách ze strany ČIŽP řešeny co nejrychleji a s maximální odborností,“ řekla ČTK mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Příkladem je nová metodika s konkrétním postupem pro jednotlivé situace a důležitými kontakty na ostatní zasahující složky. „Posílili jsme činnost havarijní služby a zavedli systém okamžitého oznamování rizikových situací ředitelům oblastních inspektorátů a vedení ČIŽP, který funguje 24 hodin denně,“ dodala mluvčí.
Páté výročí si příznivci řeky i odborníci připomenou v sobotu ve Valašském Meziříčí akcí Den Bečvy. V plánu je pochod, panelová diskuze, divadelní představení a koncerty.
