Aktual.: 12.02.2026 20:09
Milán – Poslední olympijský závod rychlobruslařky Martiny Sáblíkové nedopadl, tak jak si přála, přesto opouštěla ovál v Miláně dojatá. Po nemoci nedokázala bojovat se soupeřkami o přední umístění a obsadila 12. příčku. V rozhovoru s novináři uvedla, že chtěla pouze dojet do cíle a odvděčit se fanouškům za podporu, které se jí v minulých dnech dostávalo. Již neplánuje startovat v závodě na 1500 metrů, ve kterém by ráda na led doprovodila jako trenérka reprezentační kolegyni a životní partnerku Nikolu Zdráhalovou.
„Dnes nešlo o nic jiného než dojet do cíle,“ prohlásila Sáblíková, která kvůli nemoci musela zrušit plánovaný první start v Itálii na 3000 metrů. „Od začátku jsem to zkusila. Nejsem člověk, který by šel na start s tím, že točím kola za 35 (sekund) a prostě to odjedu. Byla jsem domluvená, že až pojedu kolo na 34, tak Pavel (Kulma – trenér) sundá tabulky. Pak už jsem věděla, že jedu hluboko nad tím, co bych měla jet. A bylo to jen o tom mentálně dojet, což bylo strašně těžké,“ řekla osmatřicetiletá rychlobruslařka.
Trojnásobnou olympijskou vítězku hnala vpřed podpora fanoušků v hale, kde byla i řada Čechů. „Podpora před startem i při jízdě byla neskutečná. V hlavě jsem celou dobu měla i to, co se dělo u nás v České republice, když jsem nemohla jít na start tří kilometrů. To pro mě bylo něco neuvěřitelného. Jsem strašně ráda, že jsem tady mohla být a závodit, i když to vůbec nedopadlo tak, jak jsem chtěla. Musím ale říct, že to bylo nejtěžších a nejkrásnější dvanáct kol mého života,“ uvedla dojatá Sáblíková, jíž se na tváři při rozhovoru s novináři objevily i slzy. Bouřlivých ovací od fanoušků si užila i po závodě, kdy objížděla čestné kolečko a mávala jim. „Je to něco, na co nikdy nezapomenu,“ řekla.
Sáblíková byla ráda, že se představila až v poslední rozjížďce společně s domácí Francescou Lollobrigidaovou, jež nakonec vyhrála a zopakovala triumf ze sobotního závodu na 3000 metrů.
„Věděla jsem, jak bude závod probíhat a že s ním neudržím krok. Sama odjela perfektní jízdu a přestože to asi bude znít blbě, tak jsem koukala, jestli je pořád první v zelených číslech. Říkala jsem si: Pojď holka, protože já ti nepomůžu, tak se snaž,“ pousmála se Sáblíková a litovala, že Italka po sezoně také ukončí kariéru. „Je to hrozná škoda po tom, co tady už dokázala. A to ještě nekončí, čekají ji ještě dva starty,“ podotkla na adresu o tři roky mladší soupeřky a dlouholeté kamarádky.
Že závod nemůže dopadnout dobře, prý věděla již po středečním tréninku, kdy se poprvé po nemoci postavila na led. „Měla jsem asi o dvacet tepů vyšší tepovku než normálně, takže bylo jasné, že s tím nebude možné bojovat,“ uvedla. Stále se jí špatně dýchá. „Prostě mi chybí kyslík. Když jdu v olympijské vesnici pět pater do pokoje, tak si musím dát ve třetím pauzu. Nejsem schopná prostě vůbec ničeho. Pro mě je to svým způsobem hrozná tragédie, že se něco takového stalo. Ale startovala jsem tady, což jsem si přála a byl to můj cíl do poslední sezony. Jen to, že jsem si tam stoupla, pro mě znamenalo hrozně moc,“ prohlásila.
Svěřenkyně trenéra Petra Nováka si pro olympiádu vyjela start i na trati 1500 metrů, účastnické místo ale neplánuje využít. „Petr chce, abych jela, ale myslím, že ne. Samozřejmě každý start na olympiádě je skvělý a něco, co jsem si vždy přála. Ale po tom, co jsem si zažila dneska… Myslím si, že to byla ta nejhezčí tečka za olympiádou, kterou jsem si mohla prožít a kterou jsem mohla dostat,“ uvedla Sáblíková.
Navíc by ráda splnila přání Zdráhalové. „Poprosila mě, jestli bych nemohla stát na střídací rovince. Takže možná na patnáctistovce budu, ale v trošku jiné roli,“ řekla Sáblíková, která si jako první český sportovec připsala start na šesté zimní olympiádě.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
