Aktual.: 1.04.2026 12:17
Praha – Šanci obsadit šest míst v Radě České televize (ČT) bude mít polovina z 36 kandidátů, kteří se dnes představili poslancům. Jeden z původně navržených adeptů, právník Martin Burián za TJ Tatran Bohunice, se nominace vzdal, oznámil v úvodu veřejného slyšení s kandidáty předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).
Výbor po ukončení slyšení má večer provést předvýběr kandidátů, přičemž na každé z obsazovaných míst nabídne Sněmovně tři adepty. Mohli by mezi ně patřit mimo jiné bývalí předsedové rady Pavel Matocha a Jiří Baumruk, exposlanci Stanislav Berkovec, Oldřich Kužílek a Nina Nováková nebo někdejší ministr kultury Daniel Herman, pro kterého je důležitá komunikace mezi rozvlněnými názorovými proudy, aby v rámci zákony regulovaného prostředí vznikal soulad, ne nesoulad.
Mezi kandidáty patřil sociolog Petr Hampl, který se představil jako „veterán protiimigračního boje“. Označil ČT za mocenské centrum a její nezávislost za omyl a své případné působení v radě za dočasné vzhledem k tomu, že by podle něj ČT měla být podřízena vládě. „Potřebujeme Českou televizi jako vládní vysílač,“ prohlásil. Koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů je kvůli chystané změně financování ČT opozicí obviňován z jejího zestátňování, deklaroval ale zachování její nezávislosti.
Iniciativa Vraťte nám stát nominovala do rady herce Hynka Čermáka, novináře Tomáše Etzlera a advokátku Annu Koller, která je manželkou hudebníka Davida Kollera. Poslanec Ondřej Babka (ANO) jim vytkl, že patřili k aktérům tiskové konference Pirátů, což jejich šance na zvolení do jisté míry diskvalifikuje. Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová namítla, že strana jim dala prostor jako nezávislým kandidátům na rozdíl od exposlanců, jejichž nominaci formálně zaštítily různé spolky.
Čermák uznal, že jeho vystoupení na stranické konferenci možná nebylo šťastné, ale zdůraznil, že s žádnou politickou stranou spojen není a nebude. Do rady kandiduje kvůli tomu, že v ní není zastoupen žádný výkonný umělec. Chtěl by se zabývat mimo jiné tím, jak zaujmout diváka, na což podle něho v současnosti existují jiné postupy než před 30 lety.
Podobně někdejší televizní zpravodaj Etzler se označil za svobodného člověka, chtěl by zpravodajství veřejnoprávní televize ochránit od vnějších vlivů. Jako člen rady by zmírnil svou rétoriku, uvedl k veřejnému označení jedné z názorových odpůrkyň za „kremelskou svoloč“, za které se obhájil u soudu.
Do rady by se chtěli vrátit někdejší šéf televizního zpravodajství Roman Bradáč, manažer české hokejové reprezentace a bývalý poslanec Jiří Šlégr a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, jejichž šestiletý mandát skončil 27. března. O dva měsíce později skončí v radě Matocha, moderátor Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý a politolog Ladislav Mrklas, který jako jediný o znovuzvolení neusiluje.
Nominováni byli také bývalá šéfka státního filmového fondu Helena Bezděk Fraňková, vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová nebo Petr Orság, který vede katedru mediálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. V radě by chtěli usednout rovněž někdejší ředitel Českého rozhlasu Richard Medek, bývalý šéf televize Prima Martin Konrád, bývalá moderátorka Veronika Sedláčková, publicista Petr Husák nebo publicistka Jane Frank, známá pod pseudonymem Janina z Londýna, která se neúspěšně pokoušela o místo v Radě Českého rozhlasu. Podle ní masivně klesá důvěra v ČT, podobně jako kvalita štědrovečerních pohádek. Podpořila vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.
Prostřednictvím Rady České televize, která má 18 členů, uplatňuje veřejnost své právo kontrolovat toto veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu. Třetinu míst v radě obsazuje Senát.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}













